historie SKP | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Historie...
Slovo úvodem aneb co může návštěvník těchto stránek očekávat
Autor těchto stránek si vytkl nemalý cíl – zmapovat pokud možno co nejkompletněji, plasticky a kompaktně historii jednoho fotbalového oddílu z Českých Budějovic. Oddílu ne největšího, oddílu ne nejstaršího, oddílu ne nejvýznamnějšího. Nicméně oddílu, který má dnes minimálně jednu významnou výjimečnost. Jde o oddíl ryze mládežnický, který již vychoval, vychovává a jistě i nadále bude vychovávat fotbalové talenty. Neboť právě z takové základny čerpají ony slavnější, bohatší, mocnější kluby.
Rudá hvězda České Budějovice (RH), v současné době Sportovní klub policie České Budějovice (SKP) byla založena v roce 1951.
Hlavním cílem je kniha o historii tohoto oddílu. Tyto stránky budou sloužit jako „tréninkové hřiště“. A co zde budete postupně nacházet? Za prvé to budou fotografie – jednotlivých mužstev oddílu v průběhu historie, jednotlivců, fotografie areálu atd. Ne všechny fotografie budou přesně určené, ne všichni sportovci budou mít své jméno. To je prosba na Vás, návštěvníky. Budete-li mít jakýkoliv materiál a informace, které by obohatily tyto stránky, předejte je prosím autorovi těchto řádek.
Za druhé zde budou přepsány články o oddíle, tak jak je zveřejnila především Jihočeská pravda, potažmo jiná periodika od roku 1952.
Za třetí zde budou publikovány veškeré dosažitelné výsledné tabulky soutěží (okresní, krajské, divize), jichž se oddíl od roku 1952 zúčastnil.
Za čtvrté zde budou publikovány archivní prameny, které nás s historií oddílu seznamují (jde především o Archiv bezpečnostních složek Praha a Státní okresní archiv v Českých Budějovicích). V neposlední řadě i materiály ze soukromých sbírek, současných či bývalých členů oddílu, které tímto prosím o spolupráci.
A pak to bude samozřejmě i psaná historie klubu. A aby nebylo čtení tak nudné, bude prošpikováno perličkami z dobového tisku.
Vážený návštěvníku, přeji Ti, abys u těchto stránek trávil postupně čím dál tím více času.
Jiří Petráš
Na úvod několik historických fotografií:
Dosud nejstarší nalezená fotografie fotbalového mužsta Rudé hvězdy (vlevo nahoře) je z roku 1954. RH ČB hrála krajský přebor. Byla zveřejněna v Jihočeské pravdě. Stojící: Topič, Basta, Bagar, Slabý, Hora, sekretář Babička. V podřepu: Charvát, Březina, Křapa, Bauer, vpředu Machálek, Gregr.
Další fotografie (vpravo nahoře) je z roku 1961, kdy RH ČB byla účastníkem krajského přeboru. Horní řada zleva: trenér Veselý, Šenkeřík, Petřvalský, Hajduk, Zima, Jiřička, Král, Macas. V popředí: Sýkora, Valent, Soukup, Vavřina a Bláha.
Třetí fotografie (dole vlevo) je z roku 1963, opět byla RH účastníkem krajského přeboru. Bohužel, hráče neznáme, Jihočeská pravda zveřejnila pouze jméno fotografa. Pomozte mi poznat hráče. Děkuji.
Poslední foto je dosud nejstarší zachovalá fotografie žákovského mužstva Rudé hvězdy z roku 1964, účastníka okresního přeboru. Opět, bohužel, neznáme jednotlivé hráče.
Fotbal, to je hra.?! Episkyros, harpastum, football, soccer, kopaná. To je jen několik názvů, historických i současných, pro činnost, která v řadě kultur a regionů přesahovala a přesahuje rámec sportu a stávala se a je vášní, modlou, náboženstvím, životním stylem, kulturou, světovým názorem. Je to hra, která rozvíjí kolektivního ducha, nutí k přemýšlení a rozvoji těla, vzbuzuje vášně, a díky níž – bohužel – jsou lidé schopni zabíjet a válčit. Hra, která inspirovala a neustále inspiruje umělce – malíře, spisovatele, dramatiky, fotografy, filmaře … Hra, která aktéry i fanoušky nenechává klidnými, vtahuje všechny zúčastněné do děje a zvedá hladinu jejich adrenalinu, přivádí mnohé prostřednictvím srdečních příhod do spárů doktorů. Doklady o prvních míčových hrách pocházejí již ze starého Egypta ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem a Číny z doby o tisíc let později. Hrály se i ve starověkém Řecku – zde pod názvem epyskoris, později v Římě pod názvem harpastum. Nejpočetnější doklady o míčové hře ve středověku nalezneme v Itálii, Francii a Anglii – zde již k roku 1175. Hrála se v ulicích měst, kdy proti sobě nastupovala „mužstva“ z jednotlivých čtvrtí čítající mnohdy i několik set mužů. Účelem hry bylo dostat jakýmkoliv způsobem, rukama, nohama, za pomoci pěstí, strkanic a kopanců, „kulatý nesmysl“ do městské brány ve čtvrti soupeře. Takto se fotbal doklopýtal až do století devatenáctého, kde se v jeho druhé polovině dočkal v Anglii převratných změn a doznal (až na pár výjimek) dnešní podoby. U zrodu moderního fotbalu stáli především studenti z britských středních a vysokých škol, např. v Cambridgi, Etonu, Harrowu či Rugby. Na rozdíl od prvních třech škol však vyznávali studenti z Rugby hru za pomoci rukou. Vedle fotbalu se tedy konstituovalo i ragby. Oba míčové sporty, vyšlé ze stejných kořenů, postupně ovládly celý svět. V roce 1855 vznikl v Anglii první sportovní klub na světě – Shefield Club. O osm let později, 26. října1863, se sešli v Londýně zástupci škol a klubů a založili první fotbalový svaz na světě – Football Association. Fotbalových klubů začalo přibývat jako hub po dešti – The Fores Club z Epping Forest u Londýna, Blackhead, Crystal Palace … V roce 1871 se odehrála první fotbalová soutěž na světě – Anglický pohár. Vítězem se stal tým Wanderers. V listopadu 1872 se odehrálo v Glasgowě první mezinárodní fotbalové střetnutí. Zápas mezi Anglií a Skotskem skončil bezbrankovou remízou. Postupem doby se také konstituovala a sjednocovala dosud volná a nejednotná pravidla. Od poloviny osmdesátých let 19. století tak v Anglii získal fotbal podobu a pravidla, které známe z větší části i dnes. Propagátory fotbalu v Čechách byly zpočátku hlavně kluby velocipedistů. Čeští nadšenci této hry se soustředili na roudnickém gymnáziu kolem profesora Jana Sommera, který se s fotbalem seznámil v cizině. První skutečný fotbalový zápas se tedy sehrál právě zde, na roudnickém labském ostrově, 15. srpna 1892. Bylo to u příležitosti sjezdu Národní jednoty severočeské a družstvo ČAC Roudnice zvítězilo nad Sokolem Roudnice 1 : 0. Již o dva roky dříve přeložil z angličtiny a vydal fotbalová pravidla, poprvé v Čechách, Josef Klenka, profesor tělocviku na malostranském gymnáziu a místonáčelník České obce sokolské. V roce 1893 vznikly i slavná dvojice pražských „S“. Nejprve při pražském Literárním a řečnickém spolku Slavia Akademický cyklistický odbor. Poté, co c. k. místodržitelství vlasteneckou Slavii rozpustilo, zrodil se sportovní klub téhož jména a s ním i nejstarší český dodnes používaný dres – červenobílá košile s hvězdou na srdci. Sparta měla přímočařejší vznik. U zrodu oddílu byla hrstka nespokojenců – fotbalových nadšenců, která v témže roce, 1893, opustila oddíl AC Praha, kde se pěstovala pouze lehká atletika, cyklistika a bruslení. Nově založený klub byl pojmenován nejprve AC Královské Vinohrady a o rok později pak přejmenován na AC Sparta. V prvním roce dvacátého století pak byl založen Český svaz footballový. V čase se přenesme do období první Československé republiky, kdy se poprvé na scéně objevují oddíly Rudých hvězd. Ty vznikaly coby dělnické sportovní kluby od roku 1921. O dva roky později vznikl Všesportovní svaz Rudých hvězd v Československu. V roce 1926 se pak stala Rudá hvězda součástí Federace proletářské tělovýchovy. Sportovci s rudou hvězdou na drese tak představovali sice malý, avšak ne nedůležitý segment naší předválečné sportovní scény – jednalo se o dělnické levicově profilované sportovní hnutí. Nebylo to nic neobvyklého – první Československá republika v mnohém – tedy i ve spolkovém hnutí sportovního nevyjímaje – navazovala na tradice Rakousko-Uherska. Tak jako v Sokole se sdružovala převážně inteligence a střední stav a politicky měl blízko k národně socialistické straně, Rudá hvězda bylo pokrokové dělnické hnutí přimykající se ideově ke Komunistické straně Československa.
Rok 1951 – založení organizace Sokol Rudá hvězda Dne 11. prosince 1951 vyšel rozkaz č. 13 ministra národní bezpečnosti Ladislava Kopřivy o Zřízení a ustavení organizace „Sokol Rudá hvězda“ u Sboru národní bezpečnosti. Dle tohoto rozkazu se měly ustanovit jednotlivé organizace a prozatímní orgány Sokola Rudé hvězdy tak, aby započaly svou činnost počínaje 1. lednem 1952. Rozkaz měl dvě části – Zřízení a ustavení organizace „Sokol Rudá hvězda“ u Sboru národní bezpečnosti a pak samotný Organizační řád Sokola Rudá hvězda ve Sboru národní bezpečnosti. V první části se zdůvodňuje vznik organizace, vytyčují se pro ni hlavní úkoly a ministr též stanovil postup pro ustavení a zahájení činnosti organizace. „Ochrana a obrana lidově demokratického zřízení, socialistické výstavby a pracujícího lidu vyžaduje od příslušníků Sboru národní bezpečnosti velkého morálního a fysického vypětí. Příslušníci Sboru mohou tento úkol splnit jen tehdy, dosáhnou-li vedle politických a odborných znalostí i potřebné tělesné zdatnosti, odolnosti a zdraví. Tyto vlastnosti mohou být u příslušníků Sboru vypěstovány jen svědomitou a soustavně prováděnou tělovýchovou a sportem. K zajištění řádného provádění tělesné výchovy a sportu ve Sboru národní bezpečnosti je nutno vytvořit dobrovolnou sokolskou tělovýchovnou a sportovní organizaci, která navazujíc na pokrokové ideály Tyršovy, na tradice dělnického tělovýchovného hnutí a čerpajíc z bohatých zkušeností sovětské fyskultury by byla schopna zajistit její řádné provádění a vychovávala by uvědomělé, ukázněné, pracovně výkonné a tělesně zdatné příslušníky Sboru. Přitom jí musí být slavným vzorem tělovýchovné a sportovní organizace bezpečnostních sborů Sovětského svazu, kde zejména bezpečnostní klub Dynamo prokazuje vysokou vyspělost a vynikající zdatnost sovětských bezpečnostních sborů a sovětské fyskultury. K dosažení těchto cílů proto zřizuji u Sboru národní bezpečnosti dobrovolnou tělovýchovnou a sportovní organizaci „Sokol Rudá hvězda“ a schvaluji její organizační řád.“ Postup ustanovení organizace: „Z dosavadního tělovýchovného oddělení politického sekretariátu ministerstva národní bezpečnosti se tvoří „sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda“; do něho se přemísťují všichni pracovníci tělovýchovného oddělení politického sekretariátu MNB. Funkcí 1. tajemníka sekretariátu ústředního výboru pověřuji ppor. SNB Jana Fučikovského. Sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda působí jednak jako orgán Sokola Rudá hvězda jednak jako orgán ministerstva národní bezpečnosti. Ve věcech organizace Sokol Rudá hvězda vyřizuje sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda záležitosti organizačně výkonného charakteru (čl. 35 organizačního řádu). Jako orgán ministerstva národní bezpečnosti obstarává sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda všechny záležitosti, které podle organizačního řádu přísluší ministerstvu národní bezpečnosti, s výjimkou věcí kádrových, finančních a hospodářských; v těchto věcech podává příslušným služebním místům v ministerstvu národní bezpečnosti jen odůvodněné návrhy. Jako složka ministerstva národní bezpečnosti se sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda organizačně začleňuje do politického oddělení MNB; příslušníci sekretariátu ústředního výboru Sokola Rudá hvězda podléhají ve služebních věcech náměstku ministra národní bezpečnosti pro věci politické. Sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda, utvořený podle předchozích ustanovení, plní úkoly, které dosud obstarávalo tělovýchovné oddělení politického sekretariátu MNB; dále má za úkol vytvořit všechny předpoklady a podmínky pro ustavení Sokola Rudá hvězda a včasné zahájení jeho činnosti, zejména vypracovat směrnice pro ustavení organizací a prozatímních orgánů Sokola Rudá hvězda a provést nábor členstva. Ustavení organizací a prozatímních orgánů Sokola Rudá hvězda musí být provedeno nejpozději do 31. prosince 1951. Tělovýchovná a sportovní činnost v rámci Sokola Rudá hvězda započne dnem 1. ledna 1952; do této doby se provádí povinná tělovýchova podle dosavadních směrnic.“ Práci jednotlivých krajských resp. brigádních výborů organizace vedl k tomu určený tajemník, k němuž byli – dle potřeby – přiděleni další zaměstnanci. Za řádnou činnost jednotlivých oddílů Sokola Rudá hvězda pak odpovídal vždy velitel toho útvaru a součásti Sboru národní bezpečnosti, u nichž byly tyto oddíly zřízeny. Po finanční stránce zabezpečoval činnost RH příslušný odbor ministerstva národní bezpečnosti – ten se měl zejména postarat o zřízení tělocvičen, hřišť, plováren a dalších zařízeních důležitých pro činnost jednotlivých oddílů. Že tomu tak vždy nebylo, je patrné i na případu českobudějovické Rudé hvězdy. Organizační řád: „Název a sídlo. 1. Název tělovýchovné a sportovní organisace ve Sboru národní bezpečnosti je „Sokol Rudá hvězda.“ Krajské organisace připojují k tomuto názvu jméno krajského města, brigádní organisace PS číslo brigády PS. Odbočky se označují jménem krajské (brigádní) organisace a kromě toho vlastním číslem, které jim přidělí krajský (brigádní) výbor. 2. Sokol Rudá hvězda působí ve Sboru národní bezpečnosti na celém území Československé republiky. Jeho sídlem je hlavní město republiky Praha. 3. Odznakem Sokola Rudá hvězda je pěticípá rudá hvězda. 4. Sokol Rudá hvězda je právnickou osobou. Účel, působnost a prostředky. 5. Úkolem Sokola Rudá hvězda je organisovat a provádět mezi členy Sboru národní bezpečnosti dobrovolnou masovou tělovýchovu a sport, udržovat a zvyšovat jejich zdraví a fysickou a mravní úroveň, potřebné pro vykonávání služby a pečovat o jejich kulturní rozvoj. 6. Sokol Rudá hvězda Organisuje a podporuje pěstování tělovýchovy a všech druhů sportu mezi svými členy, Provádí propagaci tělesné výchovy a sportu, Organisuje pořádání sportovních podniků, turistických táborů, kursů a kulturních podniků, Zřizuje tělocvičny, hřiště a zařízení potřebná k pěstování tělovýchovy a sportu, turistiky a kultury.“ Jak vidno ze samotného rozkazu, založení tělovýchovné organizace Sokol Rudá hvězda bylo motivováno především politickými, ideologickými důvody. Tím prvním bylo vytvořit účinnou a silnou protiváhu tradiční české tělovýchovné organizaci Sokol, v níž se ještě komunistické straně nepodařilo získat úplný vliv. Připomeňme například neohrožené vystoupení sokolů na jediném poválečném sokolském sletu, či při pohřbu presidenta Edvarda Beneše. Sokol, jakožto tradiční organizace, v níž převažovali národně-socialistické myšlenky, byl komunistům trnem v oku. Další důvod byl nasnadě – příslušníci Sboru národní bezpečnosti měli mít svou organizaci, která by byla ideologicky nezávadná, v níž by mohli provádět tělovýchovnou činnost jak oni, tak i jejich rodinní příslušníci. Netřeba podotýkat, že vzorem pro zřízení Sokola Rudé hvězdy bylo sovětské Dynamo. Podobné organizace vznikaly i v jiných lidově-demokratických státech (např. Ujpesti Dósza v Maďarsku, Dinamo v Německé demokratické republice či v Rumunsku, Levski Spartak v Bulharsku, Gwardia v Polsku apod.). V dalším textu budeme používat označení Rudá hvězda, neboť v takové podobě se objevuje již v první polovině padesátých let. Ještě do konce roku 1951 bylo u jednotek Sboru národní bezpečnosti a útvaru Pohraniční stráže v Českých Budějovicích založeno pět tělovýchovných jednot Sokol Rudá hvězda. Kdy došlo ke sloučení těchto pěti jednot do jedné, nevíme, mohlo k tomu dojít pravděpodobně už v následujícím roce 1952. Jednota měla v těchto letech deset oddílů dle druhů sportu – kopaná (k 1. 1. 1956 38 členů), odbíjená (20), lední hokej (18), košíková (20), základní tělesná výchova (250), stolní tenis (15), šachy (22), kanoistika (15), sportovní střelba (55) a judo (14). Ač byla činnost jednoty hodnocena kladně, omezoval ji přece jenom fakt, že neměla vlastní sportoviště. Jiří Kopáček, který působil coby instruktor a trenér v českobudějovické Rudé hvězdě v letech 1956 – 1965 na toto období vzpomíná: „Po skončení vojenské školy ve Varnsdorfu jsem nastoupil jako tělovýchovný důstojník do Plzně. To bylo v roce 1954. Po zrušení toho útvaru jsem přešel do Českých Budějovic jako instruktor, trenér pro tělovýchovu. Ono to bylo tehdy sloučený s funkcí tajemníka DSO RH, která byla při krajské správě MV. To byla organizace, která zaštiťovala Rudé hvězdy, které byly zřizované na všech okresních útvarech a na PS útvarech. No a jednak to byla samostatná sportovní organizace Rudá hvězda České Budějovice, která vyvíjela v kraji nejširší činnost, protože tady bylo taky největší soustředění lidí a jejich rodinných příslušníků, pro které se taky ty sportovní akce pořádaly. No a v té době neměla bohužel RH žádné vlastní zařízení a víceméně se využívalo známostí, které měl v té době Vašek Koudelka, který dělal ředitele – tehdy to byl vedoucí tajemník – krajského výboru Rudé hvězdy. A on jako bývalý dlouholetý tělovýchovný funkcionář měl spoustu známých. Tak se zajišťovala tělovýchovná činnost téhle organizace po cizích hřištích, po cizích tělocvičnách. Jak se kde dalo. Využíval se k tomu jednak sokolský stadion pro atletické disciplíny, pro plavecké disciplíny ještě stará plovárna, kde jsme měli takovou vlastní kabinku, kam jsme se mohli během výcviku nebo závodů uchýlit. Organizovaly se tedy plavecké soutěže na sokolském stadionu. Potom se dělala výchova a výcvik mládeže. To bylo organizováno tak, že se dělal odbor základní tělesné výchovy – ZTV se to jmenovalo. To bylo po různých tělocvičnách, především v tělocvičně vedle rozhlasu, dneska je tam Pedagogická fakulta v Dukelské ulici. Tak v té tělocvičně jsme měli pravidelné cvičení dvakrát týdně. V letních měsících jsme využívali hlavně hřiště, tuším, že to bylo Koh-i-nooru, bylo na levém břehu vedle „Maláku“. Tam jsme tedy užívaly to hřiště a později jsme nad tou tratí, směrem proti proudu, postavili tu loděnici. To už jsme stavěli jako Rudá hvězda budějovická. Tak tady v letních měsících se ta naše činnost soustředila v těchto dvou zařízeních.“ Období mezi lety 1952 – 1957 O sportovních úspěších či neúspěších fotbalistů Rudé hvězdy České Budějovice v prvních několika letech činnosti toho bohužel moc nevíme – ostatně stejně jako o jiných oddílech. Archivní prameny jsou příliš roztříštěné, zpravidla ještě nezpracované a tedy nepřístupné, dobový tisk si sportu v první polovině padesátých let téměř nevšímal – na pořadu dne byly „vážnější otázky“ budování nové společnosti (od roku 1954 vycházel měsíčník Sportovec RH, který si však více než sportovních výsledků jednotlivých oddílů RH všímal ideové výchovy v jednotlivých oddílech, účasti sportovců RH na spartakiádě. Zajímavé byly ale informace o životě jednotlivých oddílů RH, které tu a tam přinášel). Fotbalové soutěže byly hrány po vzoru Sovětského svazu systémem jaro – podzim (zatímco systém soutěží po roce 1945 zachovával určitou kontinuitu a logiku, po roce 1948 začalo docházet k divokým změnám. Nastoupilo se na sovětský model jaro – podzim, v roce 1951 (po ročním trvání) byla zrušena 2. celostátní liga a spolu s ní i divize – druhým nejvyšším soutěžním stupněm se tak stalo dvacet krajských přeborů! Druhá liga byla obnovena v roce 1953. Do jednotlivých soutěží byla mnohdy mužstva nasazována ne podle umístění v tabulce, ale politickým rozhodnutím. K jistému uklidnění a návratu k normálu tak dochází až na konci padesátých let). Byly i jiné zvláštnosti z fotbalového života dobově podmíněné. Tak například po zápasech probíhala tzv. beseda, jíž se zúčastnily oba celky a „soudružsky“ rozebíraly celý zápas a vyměňovaly si zkušenosti. Nejvyšší soutěž bylo mistrovství republiky (1. liga) a pak byly krajské soutěže. Přeborníci krajů pak byli rozděleni do skupin a hráli kvalifikaci. Po roce 1948 nebyl na stránkách Jihočeské pravdy prostor pro informace ze sportovního dění, fotbalu nevyjímaje. Výjimkou byly informace o činnosti organizace Sokol – informace o schůzích, masovém sportu závazcích k různým výročím. První – z našeho pohledu alespoň akceptovatelná – zmínka o sportovním dění v kraji se objevila v Jihočeské pravdě dne 27. června 1952. Ocitujme si zprávy týkající se kopané: Zajímavosti z jihočeské tělovýchovy a sportu Nezapomínat na výchovu sportovních diváků Už před časem byla uskutečněna vzájemná výměna rozhodčích kopané mezi Českobudějovickým a Jihlavským krajem. Osvědčila se, protože rozhodčí obou krajů získali při řízení zápasů nové zkušenosti. Minulou neděli se však neukáznění diváci v Pelhřimově přičinili o narušení dobře se rozvíjející spolupráce sportovců z jižních Čech a Jihlavského kraje. Neslušně se zachovali vůči jednomu z jihočeských rozhodčích a tak krajská sekce kopané v Českých Budějovicích zastavila zatím až do úplného vyšetření případu vysílání svých rozhodčích do Jihlavského kraje. Případ z Pelhřimova znovu dokazuje nutnost soustavné výchovy diváků na našich hřištích kopané. Sportovci organisují sbírku barevných kovů Podle vzoru jiných našich krajů připravuje krajská sekce kopané v Českých Budějovicích sbírku barevných kovů a surovin při utkáních. Vypsala soutěž na nejúspěšnější sběr na hřišti, která končí 31. října t. r. Do tohoto termínu musí ohlásit všechny oddíly výsledky sběru. Nejúspěšnější oddíl bude odměněn kopacím míčem. Uspořádání sběru barevných kovů a jiných surovin na našich hřištích je povinné pro všechny oddíly krajského přeboru, ale krajská sekce kopané doufá, že nebude v jižních Čechách oddílu, který by se této soutěže nezúčastnil. Sobota a neděle na jihočeských hřištích Na tuto sobotu a neděli je připraven na jihočeských hřištích opět bohatý sportovní program. V sobotu se hraje na Střeleckém ostrově v Českých Budějovicích, jako součást letních okresních slavností, utkání kopané mezi Sokolem Leninovy závody Plzeň a vybraným mužstvem Českobudějovického kraje. V neděli pokračuje také krajský přebor kopané těmito utkáními: SKP[Sdružený komunální podnik] Č. Krumlov – Jitona Lišov, Fezko Strakonice – ČSD Tábor, ČSSZ Tábor – ČZ Strakonice, ČSSZ Písek – Kovosvit Sezimovo Ústí, Motor Union Vodňany – SKP[Sdružený komunální podnik] České Budějovice. Na své si přijdou i přátelé plaveckého sportu, kteří uvidí v sobotu na sokolské plovárně v Českých Budějovicích utkání SKP Č. Budějovice – Sběrné suroviny Praha. Výsledná tabulka krajského přeboru kopané v sezóně 1952 1. Slavia Č. Budějovice 22 18 1 3 132 : 35 37 2. SKP Č. Budějoivce 22 15 2 5 81 : 33 32 3. ČSSZ Tábor 22 12 5 5 65 : 37 29 4. Fezko Strakonice 22 13 1 8 62 : 41 27 5. ČSD Tábor 21 12 1 8 69 : 59 25 6. ČSSZ Písek 21 11 2 8 62 : 50 24 7. Jitex Týn n. V. 22 11 2 9 53 : 64 24 8. Kovosvit S. Ústí 22 10 3 9 56 : 36 23 9. ČZ Strakonice 22 6 3 13 38 : 62 15 10. Motor-Union Vodňany 22 5 3 14 41 : 83 13 11. Jitona Lišov 22 6 1 15 49 : 115 13 12. SKP Č. Krumlov 22 0 0 22 24 : 117 0 Nebyl ještě sehrán opakovaný zápas ČSD Tábor – ČSSZ Písek, bez dalších informací. Do kvalifikace o postup do nejvyšší soutěže – mistrovství republiky – postoupila Slavia České Budějovice s vítězi krajských přeborů krajů Plzeň, Praha, Karlovy Vary a Ústí nad Labem. Jak vidno, družstvo Rudé hvězdy České Budějovice nebylo v tomto roce mezi účastníky krajského přeboru. Vůbec mužstva patřící do resortu ministerstva národní bezpečnosti měla svá specifika – měli své vnitřní soutěže. Mimo těchto soutěží Rudých hvězd se pak některá z nich účastnila i „civilních soutěží“ na různých úrovních. V rámci resortu Ministerstva národní bezpečnosti se dělily oddíly Rudých hvězd na střediska vrcholového sportu (v oblasti kopané např. Bratislava, v oblasti hokeje Brno) – zde se soustřeďovali nejlepší sportovci Československa, kteří byli úspěšní na mezinárodní úrovni; střediska výkonnostního sportu, která vysílala své sportovce na republikové či místní přebory; v neposlední řadě – a těch byla většina – se jednalo o oddíly masového sportu pro nejširší veřejnost, především ale pro samotné členy ministerstva národní bezpečnosti resp. vnitra a jejich rodinné příslušníky. Byly to zejména oddíly základní tělesné výchovy. Fotbalový rok 1953 již zastihuje fotbalisty českobudějovické Rudé hvězdy v okresní soutěži. Po její polovině byla RH České Budějovice v tabulce na osmém místě s 10 body (za RH byl pouze Slavoj Vimperk 5 bodů a Spartak Milevsko 1 bod). Výsledná tabulka po podzimní části nebyla zveřejněna – stejně tak nebyly zveřejňovány výsledky jednotlivých kol. Následujícího roku 1954 již fotbalisté Rudé hvězdy hrají krajský přebor s těmito dalšími mužstvy: Dynamo České Budějovice, Spartak Igla České Budějovice, Jiskra Strakonice, Spartak Sezimovo Ústí, Spartak Vodňany, Spartak Strakonice, Lokomotiva Tábor, Tatran Tábor, Žižka Tábor, Tatran Prachatice, Tatran Větřní, Rudá hvězda České Budějovice. Sezóna se nováčkovi z krajského města vydařila – skončil na hezkém čtvrtém místě. Výkony Rudé hvězdy byly příjemným překvapením pro všechny. V krajském přeboru byl tým, se kterým se muselo do budoucna počítat. Mužstva Rudých hvězd však nebyla mezi diváky příliš oblíbená, stejně jako vojenské celky (vzpomeňme např. Duklu Praha, jejíž stadion Na Julisce zel prázdnotou i v dobách největší slávy, kdy vévodila našemu fotbalu). Mnohdy to dávali fanoušci i hráči jiných týmů najevo a všímá si toho i dobový tisk: „Fotbalisté oddílu DSO RH Č. Budějovice hrají krajský přebor. Při zápase s oddílem Spartak Kovosvit Sez. Ústí přihlíželi jako diváci hráči Spartaku Igla Č. Budějovice, jejichž oddíl hraje také krajský přebor. Při zápase častovali hráče Rudé hvězdy hrubými a urážlivými výkřiky, které svědčili o tom, že ideové vedení v tomto oddílu je pod bodem mrazu. A kromě toho, že tito hráči mají daleko ke slušnosti, takové, jakou oplývá každý inteligentní člověk. Chválíme ale hráče oddílu DSO Rudá hvězda, kteří na posměšné urážky odpověděli nejsprávnějším způsobem. Svojí ukázněnost projevili tím, že na urážlivé výkřiky vůbec nereagovali. Již v jarním a nyní i v podzimním kole krajského přeboru byli jedním z nejslušnějších mužstev tohoto přeboru. Po diskusi s hráči tohoto oddílu přineseme v některém čísle další článek o ideově-výchovné práci tohoto oddílu.“ V sezóně 1955 byl první tým Rudé hvězdy opět účastníkem krajského přeboru, druhý tým RH pak hrál okresní přebor. Vedle těchto soutěží hrála Rudá hvězda i oblastní soutěž Rudých hvězd – jejími soupeři v této oborové soutěži byly např. celky z Prahy, Ústí nad Labem, Jáchymova, Chebu, Jihlavy. Výsledná tabulka této soutěže však zveřejněna nebyla. V krajském přeboru skončilo mužstvo RH České Budějovice na druhém místě s 31 bodem za Spartakem Písek (35 bodů). Bylo však vyhlášeno vítězem soutěže slušnosti; připomeňme si sestavu tohoto úspěšného mužstva: Bauer, Lang, Štefan, Paleta, Šmíd, Charvát, Čermák, Krištof, Pejzl, Macháně, Novotný. Trenérem mužstva byl poručík Pracný, dobrovolným organizačním pracovníkem pak staršina Babička. Mezi jarní a podzimní částí ročníku 1956 došlo ke změnám názvů v soutěžích. Oblastní soutěž byla přejmenována na divizi (z Jihočeského kraje zde byly oddíly Slavoj ČB, DA Žižka Tábor, DA Otavan, Dynamo ČB, Spartak Strakonice), která byla tvořeny družstvy jižních a západních Čech. Krajský přebor byl přejmenován na krajský přebor I. A. třídy. V tomto roce skončili fotbalisté RH na jeho 8. místě. Výstavba sportovního areálu 1957 – 1959 A Jiří Kopáček s Václavem Koudelkou a Františkem Samcem také stáli u zrodu sportovního areálu, který využívá oddíl dodnes. Pro místo budoucího areálu byla vybrána tzv. „Trägrovic louka“ na pravém břehu Vltavy v místě, kdy v té době vznikalo sídliště a plánovala se výstavba školy (nešlo ještě o sídliště panelových domů – to začalo vznikat až od poloviny šedesátých let. Nejvyšší panelové domy v těsném sousedství areálu pak byly postaveny a do užití předány v roce 1968). V roce 1956 byl schválen v rámci akce „T“ (tělovýchova) investiční záměr na stavbu hřiště Rudé hvězdy České Budějovice. V něm se nejprve konstatovalo, že oddíl TJ RH České Budějovice měl k 1. 12. 1956 celkem 520 členů, z toho oddíl kopané 38, odbíjené 20, ledního hokeje 18, košíkové 20, ZTV 250, stolního tenisu 15, šachů 22, kanoistiky 15, sportovní střelby 55 a juda 14 členů. Ve druhém bodě investičního záměru se – opět bez bližších podrobností – uvádí, že v TJ RH jsou „v činnosti 4 družstva kopané, 4 družstva odbíjené, 1 družstvo stolního tenisu, 1 družstvo košíkové a oddíly shora jmenovaných sportů.“ Ve zdůvodnění nutnosti výstavby areálu se upozorňovalo na to, že TJ „nemá dosud žádné vlastní tělovýchovné zařízení a je nucena zajišťovat cvičební prostory pronájmem od jiných TJ. Při současném nedostatku tělovýchovných zařízení lze jen těžko zajistit hřiště na potřebnou dobu nehledě na velké finanční náklady s tím spojené. Pro činnost TJ je nutno zajistit hřiště 4 x v týdnu pro ZTV a nejméně 2 x týdně pro sportovní oddíly, zvláště pro kopanou a odbíjenou. K tomu aby bylo možno zajistit plné vyžití všech členů TJ musí mít jednota k dispozici tělovýchovné zařízení dle potřeby a nemůže být odkázána na libovůli pronajímatele. Umístění objektu je plánováno v severní okrajové části města Českých Budějovic, v prostoru nově postaveného sídliště. V obvodu sídliště je plánována stavba jedenáctileté střední školy, u které nebude zřizováno žádné tělovýchovné zařízení. Vzdálenost od plánované školy je asi 200 m. V uvedené části města se nenachází žádné jiné tělovýchovné zařízení. Lze předpokládat, že využití hřiště v uvedeném prostoru by bylo úplné. Vzdálenost hřiště ze středu města je asi 2 000 m, vzdálenost od zastávky trolejbusu asi 5 min. Ve vzdálenosti asi 10 min. chůze od plánovaného hřiště je internát SPZ 08. TJ předpokládá uskutečnit vybudování hřiště pro kopanou, 2 hřišť na odbíjenou, hřiště na košíkovou, atletické čtyřdráhy (v rovince šestidráha), zařízení pro vrhy a hody, překážkové dráhy pro PPOV, letní gymnastické cvičiště, dětské hřiště a v budoucnosti 2 kurty na tenis, s použitím na kluziště po dobu zimních měsíců. Ze sociálních zařízení se předpokládá výstavba sprch, umýváren, šaten, skladiště, kanceláře, klubovny a záchodu. … V úvahu by přicházelo hlediště ze sypaných náspů pro 3 000 diváků.“ Výstavba byla plánována na tři roky. V roce 1957 mělo dojít k vyvlastnění pozemku (parcela č. 1093 konfiskát, parcela č. 1103 majitelé bratří Trägerové, uživatel státní statek Hluboká), jeho odvodnění, zemním úpravám a oplocení. Následujícího roku mělo dojít k samotné výstavbě areálu včetně šaten a záchodů. V roce 1959 se pak upravovalo hlediště. Celkové plánované náklady na výstavbu:
Tělovýchovnou jednotou Rudá hvězda byli pověřeni vedením stavby František Brabec, František Samec a Jiří Kopáček. Poté, co se vyřešilo zásobování areálu vodou, jakož i kanalizace, krajský hygienik dal stavbě kladný posudek a OV ČSTV zařadil výstavbu areálu do akce „T“, se mohlo začít budovat. Mnoho práce při výstavbě udělali samotní členové jednoty při neustálých brigádách, do areálu chodili pracovat i „obyvatelé“ českobudějovické věznice. Jiří Kopáček vzpomíná: „Proto, aby ta stavba mohla jít dopředu a nebyla přerušovaná týdenními výpadky, tak jsme dokonce využili té možnosti, že předseda Rudé hvězdy, pan František Samec, byl tehdy náčelníkem nápravně-výchovného ústavu, teda basy, v Českých Budějovicích, a ten nám po dohodě s vedením kraje – krajské správy MV – zajistil, že nám uvolnili asi tak pět až deset, podle možností, pracovníků, potrestaných. Jednalo se většinou o lidi s „vážnými“ delikty, jako že se pohádali v hospodě, nebo že nedali někomu přednost v jízdě. Ty lidi se mohli pohybovat docela volně. Napřed je tam dovezli, hlídal je tam vždycky nějaký ten příslušník vězeňské ostrahy. No a později, když už na to nechtěli ty příslušníky ostrahy uvolňovat, tak jsme se dohodli s PS útvarem, že tam vždycky dá jednoho vojáčka, který tam s nimi pobýval. No a řekl bych, že těm lidem se to docela líbilo, protože žadonili o to, aby tam mohli jít i o sobotách a nedělích, když jsme tam dělali ty organizované brigády. To jsme vítali, protože oni, jak tam byli přes týden, věděli, co se bude dělat dál. Takže to takhle postupovalo. No a my jsme jim nějakou částku platili, ale kolik, to nevím, to šlo mimo mě, přes účtaře. Odváděli jsme věznici pro ně nějakou mzdu. A jim jsme tam poskytovali každýmu jedno pivo a jedny cigarety. Ale o tom ty náčelníci věznice nesměli vědět. To by nám bývali tehdy zarazili. Ale těm lidem se to líbilo, protože to byli většinou lidi tady z kraje nebo z Budějovic. Díky tomu, že tam dělali, nám chodili na brigády i jiný lidi, kteří se dobrovolně hlásili – my jsme věděli, že to je jejich manželka nebo syn a že si potřebuje s tátou nebo manželem popovídat. Takže on nakládal kolečko, ona to vozila nebo naopak. My jsme dělali, že to nevidíme, byli jsme rádi, že nám práce ubývá. Takže to byly takové partyzánské činnosti.“ A skutečně, v roce 1959 byl areál vystavěn, takže po osmi letech činnosti měla Rudá hvězda své domovské zázemí. A sloužilo nejenom jí – k dispozici bylo jak jedenáctileté škole, která byla vybudována v blízkosti, tak i fotbalistům budějovického Dynama, kteří na kvalitním trávníku odehráli divizní sezónu 1959/1960. Tajemství vzniku snad nejkvalitnějšího budějovického fotbalového trávníku poodhalil opět Jiří Kopáček: „My jsme totiž byli prakticky jediný travnatý hřiště v Českých Budějovicích. A řekl bych, že hřiště docela kvalitní, protože na tom jsme si zvlášť nechali záležet. Vzpomínám si, k tomu, abychom dosáhli rovnosti plochy, tak jsme s nikláky vyměřili výšky okrajových lajn, výšku prostřední lajny, několika kolíky v celé té délce hřiště. Ten střed hřiště byl oproti okrajům asi o 60 cm zvedlý. Ono to prakticky při té velikosti není znát. No a my jsme té rovnosti docílili tak, že jsme asi po pěti metrech, aby tam na to vyšla asi šestimetrová lať, tak jsme udělali v podélné i příčné struktuře takovou síť z kolíků, kterou jsme těmi latěmi vyměřili do příslušných výšek. Potom jsme to ručně zaváželi, vyrovnávali. Tu nivelaci jsme dělali takhle ručně. Když jsme to stáhli těmi latěmi, tak se to teprve potom osévalo. To jsme taky získávali zkušenosti, jakým způsobem nebo co, od některých zahradníků, kteří nám říkali, jakou travinu na to máme dát. Tehdy žádný výběr nebyl, tak jsme museli do závodu někde na Táborsku. Tam byla nějaká Oseva, nebo co to bylo, která se zabývala pěstováním traviny. Tak ty nám milostivě prodali dva nebo tři metráky té traviny. Tehdy to bylo veliké množství, protože se to jinak prodávalo po půl kile někde pod rukou, nebo jak. No a tím jsme to osévali. Bylo toho málo, tak jsme ještě potom něco sehnali. Vzpomínám si, že některý z těch zahradníků nám řekl „Musíte do toho hlavně dát psineček bílý!“ Já vůbec nevěděl, co psineček, nebo to, vlastně vůbec je. Pro mě byla tráva jako tráva. Ani jsem nevěděl, že se tráva seje. To jsem si myslel, že roste samo od přírody. No takže jsme to takhle dělali. Navíc tedy jsme se potom zděsili, protože když to začalo vyrůstat, tak tam v tom byla samá lebeda. Tak jsme sháněli brigádníky, aby se to vytrhalo, než nám zase někdo, kdo o tom věděl, řekl, „to netrhejte, to netrhejte, to je jednoletá rostlina. To se jednou poseče a víckrát to neroste.“ Takže jsme tam nešťastně skotačili, že nám tam roste lebeda a tráva žádná, no ale nakonec se to podařilo. Nakonec jsme to nějakým způsobem udělali. Travnaté hřiště tam bylo pěkné, dokonce se stalo, že několikrát přijeli i z Prahy z ČSTV, nějací experti. Dovolovali se, jestli si můžou vzít nějaké vzorky zeminy, aby to mohli prozkoumat, proč je tam tráva tak kvalitní. Tak jsme jim to dovolili. Proto tam taky přišlo Dynamo. Řeklo, že by tam chtělo hrát. No a pak došlo k tomu slavnostnímu otevření.“ Od divize k divizi (1958 – 1966) Období konce padesátých let dvacátého století je vůbec pro fotbalový oddíl TJ Rudá hvězda České Budějovice šťastnou érou. Poté, co v předchozích sezónách mužstvo s rudou hvězdou na prsou okupovalo vesměs přední příčky krajského přeboru, konečně na konci sezóny 1957 – 1958 skončilo na kýženém prvním místě. A byl to ročník skutečně mimořádný a namáhavý. Jak jsme již uvedli výše, celá padesátá léta se hrálo podle sovětského modelu jaro – podzim. Změna přišla právě v ročníku 1957 – 1958, který se hrál tříkolově jaro – podzim – jaro. Mužstva krajské I. A. třídy, jak se tehdy fakticky krajský přebor jmenoval, odehrály po 33 zápasech, což byl úctyhodný počet. O napínavém průběhu soutěže svědčí výsledná tabulka: 1. RH Č. Budějovice 33 22 4 7 89 : 40 48 2. Jiskra Strakonice 33 19 8 6 89 : 47 46 3. RH Volary 33 21 4 8 88 : 46 46 4. Spartak Písek 33 18 8 7 78 : 53 44 5. Dukla Č. Budějovice 33 14 6 13 89 : 74 34 6. Lokomotiva ČB 33 12 8 13 68 : 70 32 7. Spartak Sezimovo Ústí 33 14 3 16 59 : 58 31 8. Tatran Tábor 33 13 5 15 70 : 76 31 9. Tatran Zliv 33 9 8 16 59 : 64 26 10. Spartak Milevsko 33 11 4 18 71 : 97 26 11. Sokol Čtyři Dvory 33 7 5 21 55 : 112 19 12. Lokomotiva Veselí 33 5 3 25 48 : 125 13 Do divize postoupilo mužstvo RH České Budějovice a doprovodila ho Jiskra Strakonice. Fotbalovou sezónu 1958 – 1959 nastoupilo mužstvo Rudé hvězdy pod zkušeným trenérem Františkem Házlem, bývalým hráčem SK a Meteoru České Budějovice. Své zápasy hrálo na stadionu Slavoje na Střeleckém ostrově. Bohužel, sezóna se Rudé hvězdě nepovedla – její první divizní rok byl současně rokem posledním. V tabulce skončil budějovický tým na posledním, čtrnáctém místě s pouhými 11 body (na třináctém místě skončila Jiskra Strakonice s 13 body). V roce 1959 se také odehrál první ročník soutěže O pohár Jihočeské pravdy. Zúčastnilo se ho šest mužstev. Krajské město representovaly tři týmy – Slavoj, Dynamo a Rudá hvězda. Vedle nich hrály dva zástupci ze Strakonic – Spartak a Jiskra. Posledním účastníkem bylo písecké Dynamo. Výsledná tabulka: 1. Slavoj Č. Budějovice 9 bodů, 2. RH Č. Budějovice 7, 3. Dynamo Písek 6, 4. Dynamo České Budějovice 6, 5. Spartak Strakonice 0, 6. Jiskra Strakonice 0. Následujících šest sezón hrálo první mužstvo fotbalistů s rudou hvězdou se střídavými úspěchy – podle toho, jak se podařilo trenérům vhodně doplnit kádr o nové brance. Ne vždy to bylo jednoduché: „Skutečně, my jsme měli možnost, na rozdíl od vyšších ligových manšaftů, stahovat lidi od Znojma po Sušici. I když na druhou stranu nikdy nebylo jisté, že ten kluk zápas odehraje, protože prvořadá byla služba. Nebo když se špatně podíval na nějakého poddůstojníka, tak mu to zarazil. Samozřejmě, ty civilní oddíly, za které ty kluci hrát nemohli, protože byli odvedení k PS útvaru, tak že ty by nás milovali, tak to asi ne. To je ale asi normální záležitost, to nepřekračovalo žádnou míru. Když si vzpomenete na Duklu, to byl prakticky jediný profesionální manšaft, který u nás tehdy existoval. Je to třeba brát z hlediska doby, ve které se to odehrává.“ Mužstvo skončilo třikrát na čtvrtém místě, jednou skončili fotbalisté RH jedenáctí. Jihočeši neměli v těchto letech žádného zástupce v první fotbalové lize, sporadicky hráli v lize druhé, v divizi se přetahovali s mužstvy ze západních Čech. Sezóna 1960 – 1961 byla ve znamení organizačních změn v naší kopané, které souvisely se změnami v územní struktuře Československa: „Jak je již všeobecně známo, mění se letos rozdělení krajů v naší republice. I náš Českobudějovický kraj bude samostatnou oblastí, která převezme několik okresů z Jihlavska, Blatensko a část okresu Votice. Tato změna bude mít vliv i na uspořádání soutěží kopané v příští sezóně. Do Jihočeského kraje se opět vrátí z Jihlavska Pelhřimov, Pacov, Žirovnice a Humpolec, vedle řady drobných oddílů a jednot. Celkové uspořádání fotbalových soutěží zaznamená tedy nutnou změnu. Je pochopitelné, že naše nejvyšší soutěž kopané I. liga zůstává beze změny. II. liga bude mít tři skupiny. Z toho budou dvě v Čechách a na Moravě a jedna na Slovensku. Oblastní soutěže dnešního složení se ruší. První dva oddíly postoupí letos do II. ligy a ostatní oddíly z této soutěže přejdou do krajských přeborů I. A. třídy, které vlastně budou oblastní soutěží. Podle tohoto stavu se bude skládat krajský (oblastní) přebor z oddílů, které přijdou z dnešní oblastní soutěže (u nás je to Slavoj České Budějovice, Spartak Strakonice, Rudá hvězda Volary a Dukla Tábor, nepostoupí-li z nich některý oddíl do II. ligy, a z Jihlavska je to Spartak Pelhřimov) a počet oddílů na 12 se doplní z těch, které se v nynějším krajském přeboru nejlépe umístí (z Jihlavska by připadaly v úvahu ještě Humpolec, Žirovnice a Pacov). Dále budou místo dosavadních soutěží I. B. třídy II. třídy, jež budou mít dvě skupiny po 12 oddílech. Ostatní oddíly pak přejdou do okres. soutěží, jež si budou samostatně řídit okresní sekce. Tento návrh sekce kopané byl již schválen předsednictvem KV ČSTV v Čes. Budějovicích a nabývá platnosti pro sezónu 1960 až 1961. Vítěz krajského (oblastního) přeboru postupuje pak přímo do II. ligy. Tímto uspořádáním zvýší se úroveň krajského přeboru a jistě to bude mít příznivý vliv i na návštěvníky našich hřišť. Vždyť při dnešním uspořádání soutěží kopané v kraji je návštěva průměrně 100 – 300 diváků, a to je opravdu málo. Oddíly pak budou mít mnohem menší režii se zápasy, neboť soupeři nebudou tak vzdáleni.“ V červnu a následně v červenci 1960 se pak objevilo na stránkách krajského tisku další upřesnění: „Návrh na uspořádání soutěží v kopané. Jak se bude hrát v kraji Přinášíme vám dnes návrh sekce kopané KV ČSTV na uspořádání soutěží v roce 1960 – 61. Krajský přebor bude mít 14 účastníků a budou to 3 oddíly oblastní soutěže a 11 oddílů z I. A. třídy kraje Č. Budějovice a části bývalého kraje Jihlava. Celky budou určeny podle umístění v tabulce. Z přeboru bude postupovat jeden oddíl a sestupovat nejméně dva oddíly. Podmínkou účasti v krajském přeboru je mít v soutěži dorostenecké družstvo (včetně vojenských celků), dále pak jednoho rozhodčího, který odřídí nejméně dva zápasy za měsíc. I. A. třída bude rozdělena na skupinu Severovýchod a Jihozápad. V první skupině bude hrát 12 oddílů z okresů Č. Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec, Pelhřimov z oddílů I. A. třídy kraje Č. Budějovice a bývalého kraje Jihlava a dále pak oddíly I. B. třídy podle pořadí. Ve druhé skupině bude stejný počet (12) oddílů z okresů Český Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek a složení stejné jako u skupiny první. Postupovat budou vítězové skupin a jeden oddíl na druhém místě. Ovšem oddíly na druhém místě sehrají na neutrálním hřišti kvalifikační zápas. Sestupovat budou tři oddíly z každé skupiny. Jmenovitý návrh bude vypracován, jakmile budou uzavřeny všechny soutěže na Jihlavsku. Navíc si sekce ponechává právo vyhrazení změn. Budeme naše čtenáře okamžitě po skončení těchto jednání informovat, kdo z oddílů bude hrát v uvedených soutěžích.“ Krajská sekce kopané zařazovala oddíly. Kdo bude hrát krajský přebor a I. A. třídu Dnes vám přinášíme rozdělení oddílů konané pro rok 1960/61, tak, jak budou hrát v jednotlivých soutěžích. Jedná se o oddíly krajského přeboru a I. A. třídy. Zařazení bylo provedeno na základě umístění oddílů v mistrovství 1959/60, včetně přidělených oddílů kraje Jihlava. Krajský přebor bude mít 14 účastníků, vítěz přeboru bude postupovat přímo do II. ligy a sestupovat budou nejméně 2 oddíly. V případě sestupu dalšího oddílu kraje Č. Budějovice z II. ligy, sestupuje další oddíl krajského přeboru. A nyní kdo bude krajský přebor hrát: 1. Spartak Strakonice, 2. RH Volary I., 3. Spartak Pelhřimov, 4. Dukla Písek, 5. Spartak Milevsko, 6. Jiskra Humpolec, 7. RH Č. Budějovice, 8. Dukla Týn n. Vlt., 9. Spartak Písek, 10. Dukla Tábor II., 11. Igla Č. Budějovice, 12. Dukla Č. Budějovice, 13. Dynamo Čes. Budějovice II., 14. Slavoj Pacov. I. A. třída je rozdělena na dvě skupiny. Skupinu severovýchodní a jihozápadní. Vítězové skupin postupují přímo do krajského přeboru. V případě, že nesestoupí žádný oddíl našeho kraje z II. ligy, postupuje ještě vítěz kvalifikačního zápasu oddílů, které se umístí na druhém místě ve skupině. Sestupuje z každé skupiny po 4 oddílech. V případě postupu vítěze kvalifikačního zápasu, sestoupí ze skupiny, ze které druhý oddíl postupuje, o jeden oddíl méně. Severovýchodní skupinu budou hrát tyto celky: 1. Spartak Soběslav, 2. VS Tábor, 3. Tatran Lišov, 4. Dukla Jindřichův Hradec, 5. Lokomotiva Č. Budějovice, 6. Jiskra N. Bystřice, 7. Sokol Planá nad Lužnicí, 8. Sokol Suchdol nad Lužnicí, 9. Sokol Čtyři Dvory, 10. Tatran Hluboká nad Vltavou, 11. Slavoj Č. Budějovice II., 12. Slavoj Žirovnice. Jihozápadní skupina: 1. Jiskra Strakonice, 2. RH Volary II., 3. Dukla Bechyně, 4. Dukla Prachatice, 5. Tatran Prachatice, 6. Slavoj Volyně, 7. Slavoj Protivín, 8. Jiskra Vimperk, 9. Tatran Zliv, 10. Slavoj Č. Krumlov, 11. Spartak Strakonice, 12. Tatran Větřní. Skupiny I. A. třídy mají tedy po 12 účastnících. Soutěže budou tedy určitě vyrovnané a zdá se, že ani krajský přebor a I. A. třídy nemají jasného favorita. Teď už se budeme jen těšit na zahájení na hřištích. Věřme, že všechny celky přijdou k prvním zápasům dobře připraveny a všichni příznivci kopané budou vidět dobrý sport.“ O činnosti oddílu a jednoty se v těchto letech můžeme dozvědět dílem z výroční zprávy předsedy TJ Františka Samce z 15. ledna 1964, dílem opět z časopisu Tělesná výchova a sport v ministerstvu vnitra a TJ Rudá hvězda 1964 – 1966. Předsedou TJ Rudá hvězda České Budějovice byl před rokem 1964 a na výroční schůzi post obhájil František Samec, místopředsedou byl opět zvolen člen PS útvaru Strolený a tajemníkem Jiří Koudelka. V jednotě v té době pracovaly oddíly základní tělesné výchovy, lehké atletiky, sportovní gymnastiky, sportovní střelby, motorismu, kopané, odbíjené, kanoistiky, lyžování, juda a vodního motorismu. V roce 1963 pokračovaly dílčí úpravy sportovního areálu úpravou okolního terénu (příjezdová komunikace, ozdobné travnaté pásy, apod.). Za rok 1963 odpracovali členové TJ celkem 2 131 brigádnických hodin. Mezi všemi vynikali členové výboru Koudelka a Samec. Ze zprávy se dále dozvídáme, že v roce 1962 bylo „díky obětavé práci s. Komendy založeno dorostenecké družstvo z řad odchovanců TJ RH a v uplynulém roce bylo doplněno druhým družstvem. Stejně tak i u žactva došlo k rozšíření o 3. Družstvo, takže v současné době má oddíl 2 družstva dospělých, 2 dorosty a 3 žákovská družstva.“ Počet registrovaných fotbalistů činil 48 dospělých, 30 dorostenců a 74 žáků. Trenérem dorosteneckých družstev byl pan Komenda, tři žákovská družstva měl pak na starosti trenér Pajma! Za další dva roky, v roce 1966, uvádí časopis TV a sport v ministerstvu vnitra… pro TJ RH České Budějovice o jeden oddíl méně – činnost ukončil oddíl lyžování. Sezóna 1965 – 1966 znamenala druhý vrchol v historii fotbalového oddílu – paradoxně však bylo první místo v krajském přeboru a tedy i postup do divize tělovýchovné jednotě odejmuto – přejmenováním fotbalového oddílu TJ RH České Budějovice na Dukla Rožnov! Stalo se tak před posledním kolem soutěže. Důvodem bylo administrativní převedení složek Pohraniční stráže z ministerstva vnitra k vojskům ministerstva národní obrany. Svá utkání hrálo i nadále na stadionu RH. Administrativně však bylo odděleno a včleněno do nové sportovní jednoty Dukla Rožnov. Takto zahájilo i divizi. Trenérem mužstva byl Matěj Homola. Rožnovští prodělali tvrdou přípravu, sehráli několik turnajů a přátelských zápasů (Klikov, Česká Lípa, Tábor, Brno, Suchdol nad Lužnicí); základ mužstva se opět díky odchodu starších vojáků a příchodu nováčků částečně obměnil. Začátek divizní soutěže tedy rožnovští očekávali s nadějemi a mírným optimismem. Na začátku ledna 1967 došlo k dalšímu přejmenování – z Dukly Rožnov se stal tým Hraničář České Budějovice. Tento název pak zůstal mužstvu i v následujících letech. Nicméně sezóna se Hraničářům příliš nevyvedla, po 26 kolech skončili na sestupovém 13. místě (14 bodů, skóre 28:48) před Iglou České Budějovice (9 bodů, skóre 18:74). Svědkem jejich jarních zápasů již ale stadion v centru města nebyl. Na opačném konci tabulky skončilo Dynamo České Budějovice (39 bodů, skóre 55:18) před Karlovými Vary (39, 54:19). Stalo se tak díky poslednímu kolu, kdy Dynamo vyhrálo na hřišti Loko ČB nad domácími 10:0 a K. Vary vyhráli doma nad Iglou ČB pouze 5:1. Skóre rozhodlo ve prospěch Budějovických, kteří se tak mohli těšit na postup do II. ligy. Rudé hvězdě České Budějovice zůstalo druhé družstvo, „B“ tým, a ten se stal účastníkem I. B třídy, skupiny A. Začátek soutěže ročníku 66/67 už ale hrál tým RH ČB bez přídomku „II“. Po 22 kolech skončili fotbalisté RH na 10. místě (19 bodů, skóre 43:65). Za nimi skončily jen týmy Pištína (15 bodů, skóre 30:52) a Větřní (6 bodů, skóre 18:95). O veliké budějovické aféře Na tomto místě musíme udělat zdánlivou odbočku z dosud jinak zatím souvislého děje. Za to, že Hraničář České Budějovice nakonec z divize nesestoupil, mohla aféra, která vypukla bezprostředně po skončení soutěže a kterou odstartoval divoký výsledek zápasu Lokomotiva České Budějovice – Dynamo České Budějovice 0:10. Aby byl závěr soutěže regulérní, měly mít zápasy posledního kola, které rozhodovaly o postupu do druhé ligy, Slávie Karlovy Vary – Igla České Budějovice a Lokomotiva České Budějovice – Dynamo České Budějovice výkop v 17.30 hodin. V západních Čechách se tak skutečně stalo, ne tak v Suchém Vrbném. Časový sled událostí byl následující: „V 17.15 podepisuje Lokomotiva zápis – 17.30 vše vyplněno, rozhodčí volá mužstva k nástupu – 17.32 se objevují mužstva na place, ale na hřišti je kropicí vůz. Rozhodčí ho vyhání a zjišťuje, že jsou smazány hlavní čáry. Dává obtáhnout trestná území, odmítá snahu obnovit i středový kruh. – 17.40 zahájení zápasu. Přestávka místo stanovených deseti minut trvá 13 minut, při nástupu je opět kropicí vůz na hřišti. Než se může začít, ubíhají 4 minuty, takže přestávka trvá déle o 7 minut a zápas se celkově zpožďuje o 17. minut.“ V době, kdy skončil zápas v Karlových Varech, byl stav na Lokomotivě 0:7 ve prospěch Dynama. Telefonem se hosté dozvěděli výsledek a náhle se rozpadaly góly až na kýžený výsledek 0:10! Ale i v Karlových Varech se děly podivné věci. Trenér Igly nasadil do zápasu dorostence, kterým sezóna skončila. Výsledek po prvních 45 minutách pro hosty vypadal nadějně – prohrávali pouze 0:1. Na začátku druhého poločasu však dostávají v těsném sledu tři branky, které padly vinou středního obránce Igly Minaříka. Po jeho vystřídání se již zápas dohrál v klidu. Vyšla však najevo další zajímavost. Karlovarští pozvali Iglu do Varů již na sobotu, ale protože měli Budějovičtí informace, že bývalý hráč Dynama Kundrát, který usiloval o přestup právě do Slávie, kontaktoval jejich hráče Minaříka, rozhodli se pro odjezd do západních Čech až v den zápasu. Klasická situace – ani jedno ze zúčastněných mužstev nemá čisté svědomí, jediné, co chybí, jsou přímé důkazy, zůstává pouze tušení souvislostí. Inu – fotbalová klasika. Vše měla rozlousknout sportovně-technická komise ústřední sekce kopané. Adrenalin stoupá „vyšetřovatelům“ v okamžiku, kdy do místnosti vstoupil jako hlavní trumf Slávie – hráč Lokomotivy Miroslav Veselý. Ten totiž bez udání důvodu opustil v 60. minutě hrací plochu (za stavu 0:5). Nyní k tomu sdělil: „Zabalil jsem to, protože to bylo zbytečné. Měl jsem dělat vola 11 nebo 13 lidem? Už když jsme šli na plac, řekl mi Karel Procházka, že je to bouchnutý. Otipoval jsem během hry šest lidí: Hrubý, Knížek, Hrmo, Kamiš, Hájek, Šramota. Nejdříve se říkalo, ještě v úterý na tréninku, že my zelení, budeme proti černým hrát naplno. Nakonec jsme to odjeli. Kropičák na hřišti, to jsme tam neviděli už dva roky. O poločase se svlékl Procházka, vůbec mi nepůjčil míč. Dostali balík, to víte, švestky to nebyly. Tak mezi 700 – 1 000 pro každého hráče. Zraněn jsem nebyl, jen Hrubý. Budějický to také chtěl „sbalit“, chvíli hrál a chvíli seděl na lavičce. Po zápase jsme byli na pivu. Šramota mi na záchodě řekl: „Počkej, za chvíli přinesou prachy, dostaneš taky.““ Aby byla situace ještě veselejší, předseda oddílu Lokomotivy Vlk při následné konfrontaci Veselého výpověď odmítl a sdělil, že ho bude žalovat. Z výpovědi dalšího „hrdiny“, dynamovsko-slávistického hráče Kundráta, vyšlo najevo, že sondoval u hráče Igly Minaříka, „jak míní Igla hrát, mluvil o kiksech, které by mohly pomoci. Úplaty nedával, ani nesliboval, ale přišel se druhý den znovu zeptat, zda mluvil Minařík s některými hráči. Minařík to odmítl a učinil písemné prohlášení před svým výborem.“ Dále Kundrát přiznal, že slyšel o schůzce tří zúčastněných budějovických oddílů, kde se měl ukout plán na neděli. Předsedové Dynama, Lokomotivy a Igly schůzku potvrdili. Že by měli kout pikle, však rozhodně popřeli. Jednání disciplinární komise ústřední fotbalové sekce v Praze pak pokračovalo zasedáním 13. července. Další bombu zde odpálil opět hráč Lokomotivy Miroslav Veselý: „Po zralé úvaze jsem se rozhodl dementovat své prohlášení, které jsem učinil při posledním jednání. Dne 6. července mne navštívil zástupce karlovarské Slávie, který mne požádal, abych svědčil proti budějovickému Dynamu. Vzhledem k finanční tísni, do které jsem se při řešení svého soukromého problému dostal, jsem se podvolil. Byl jsem vyzván k cestě do Karlových Varů, abych mohl být instruován, jak mám v Praze u komise vypovídat. Vše, co jsem posledně proti Dynamu ČB a normálnosti průběhu jeho utkání s námi řekl, odvolávám. Potvrdil jsem to také na OV ČSTV v Českých Budějovicích.“ Po této výpovědi následoval přibližně dvouhodinový výslech hráčů Lokomotivy. Když už to začalo vypadat, že suchovrbenský oddíl je hlavním viníkem celé aféry, prohlásil jeho hráč Kamiš, že: „na jeho pracovišti v n. p. Motor ho navštívil před utkáním karlovarský Kundrát a řekl mu, že když Lokomotiva neprohraje víc než 0:4, dá mu pro zadáky Lokomotiv y 2 000 korun.“ Do celé aféry bylo namočeno i několik hráčů písecké Dukly, o jejichž služby mělo po skončení vojenského angažmá v Písku zájem právě Dynamo; jeho činovníci jim měli každému slíbit odměnu 200 korun za to, když ve vzájemném zápase zařídí body pro Dynamo. Dne 17. července pak vynesly sportovně-technická a disciplinární komise svůj verdikt: „Podle čl. 130 Soutěžního řádu, kap. XXII „Poznámka“, dospěla STK ústřední sekce kopané k přesvědčení, že soutěž byla v závěru oběma budějovickými oddíly narušena a ohrozila tak dobrou pověst čs. kopané. Přihlížejíc k výpovědi rozhodčího utkání Schneidera a s poukazem na čl. 137 kapitoly XXIII., rozhodla STK započítat oběma mužstvům Dynamu i Lokomotivě, pasivní skóre 0:3 a body nepřiznat nikomu. Oba českobudějovické oddíly, Lokomotiva i Dynamo, sestupují z divize a to: Lokomotiva o jeden stupeň, Dynamo o dva stupně, podle odst. 6 Disciplinárního řádu. V důsledku tohoto rozhodnutí postupuje do II. ligy z divizní skupiny A oddíl Slávia K. Vary. Počet účastníků v divizi A ročník 1967-68 se doplňuje na 13 oddílů tím, že Dukla Hraničář ČB v divizní soutěži zůstává… Disciplinární komise neprokázala, že ovlivnění utkání ze strany hráčů Lokomotivy ČB se stalo za úplatu a došla k závěru, že se tak stalo přinejmenším ze sympatií a nezdravého lokálpatriotismu.“ Vedle toho, že Lokomotiva České Budějovice byla „přemístěna“ do krajského přeboru a Dynamo České Budějovice potupně do I. A. třídy skupiny B, padly i další tresty. Hráči Dukly Písek, kteří neohlásili pokus o úplatu, byli potrestáni nepodmínečným měsíčním distancem. Hlavní rozhodčí zápasu Schneider se předal k dalšímu šetření komisi rozhodčích. Pro něj, i jeho čárového kolegu z onoho zápasu, rozhodčího Jandu, pak byl připraven na jednání komise 3. srpna následující trest: Vladimír Schneider byl vyloučen z řad rozhodčích a byl mu vysloven zákaz výkonu jakékoliv funkce v tělovýchově na dobu dvanácti měsíců. Rozhodčí Václav Janda pak byl za nepřípustné ovlivňování rozhodčího Schneidera vyloučen z řad rozhodčích i členů ČSTV. Trenéru Dynama Františku Čurdovi byla zastavena činnost. Disciplinární komise mimo jiné konstatovala, že: „Rozhodčí Vlastimil Schneider nepostupoval podle řádů, nezajistil včasný začátek utkání a druhého poločasu, a tím vlastně pomohl k regulaci výsledku, a podle jeho vlastní výpovědi vzal úplatu 200 korun. Obědval, večeřel a později navštívil i dvě vinárny v Českých Budějovicích (Duklu, Dům armády, Hrozen a druhou vinárnu si již nepamatuje) spolu s rozhodčím Jandou, trenérem Čurdou a s dalšími dvěma osobami. Bylo zjištěno, že také žádal od V. Jandy nějaké součástky (směrovky) na motocykl. Václav Janda nejprve napsal dopis, že se sešel se Schneiderem náhodně, ale v další výpovědi se přiznal.“ Co bychom dali za to, aby se v úplatcích dnešního fotbalového světa točily peníze pouze v řádu stokorun… Inu, jiná doba, jiná měřítka.
Léta sedmdesátá a osmdesátá Nutno objektivně podotknout, že od konce padesátých let zaznamenal československý sport, kopanou nevyjímaje, bouřlivý rozvoj. Na začátku roku 1970 se celkový počet sportovců na okrese České Budějovice pohyboval kolem 15 000! Provádělo zde činnost 89 tělovýchovných jednot, z toho přímo v Č. Budějovicích 31 TJ, jejichž členové tvořili kolem šedesáti procent členské základny celého okresu. Na Českobudějovicku působilo 20 sportovních svazů včetně turistiky a svazu Sokol, ve 300 oddílech se provozovalo 33 druhů sportovních činností. Nejmasovější organizací byl Sokol, který ve 43 odborech sdružoval 4 050 členů, následovala kopaná, která byla zastoupena v 57 oddílech 3 500 členy, dále lední hokej se 717 registrovanými hráči, volejbal se 670 členy atd. Největší jednotou krajského města byl v roce 1969 Sokol s 900 členy. Teprve na dalším místě byla Škoda s 878 členy (v roce 1967 jich ještě měla 1 400, o rok později již jenom 1 050) a na třetím Rudá hvězda s 830 členy. K určitému poklesu členstva nedošlo jenom v TJ Škoda, ale také v Dynamu, Lokomotivě, v Nových Hradech, Rudolfově atd. V okrese dále působilo šest vojenských tělovýchovných jednot Dukla. V roce 1970 měla TJ RH České Budějovice celkem 712členů, z toho příslušníků MV bylo 273, mládeže 332, civilistů 107. Trenér z povolání v jednotě nebyl žádný, dobrovolných trenérů bylo celkem 33, dobrovolných cvičitelů 8, dobrovolných rozhodčí měla jednota 36, sportovních oddílů celkem 9, navíc jeden odbor ZTV a turistiky. V jihočeském kraji byly celkem tři TJ RH. O rok později měla TJ RH České Budějovice celkem 716 členů soustředěných v deseti oddílech. Z těchto členů bylo 228 příslušníků SNB a občanských zaměstnanců. Příslušníků sboru nápravné výchovy v Českých Budějovicích bylo pouze 17. Z „civilistů“ bylo 89 mužů a 50 žen. Dorostenců pak 85, dorostenek 61, hochů v žákovském věku 99 a děvčat 87. Oddíl kopané byl po základní tělesné výchově a lehké atletice třetím nejpočetnějším v Rudé hvězdě. TJ RH měla dále celkem 36 rozhodčích, 19 trenérů a 6 cvičitelů. V roce 1975 vypadala statistika tělovýchovné jednoty následovně.
Jednotlivé oddíly:
K 31. 12. 1976 jsou zachyceny následující údaje:
Další statistiku členstva máme z roku 1983, údaje se však týkají celé Československé socialistické republiky. Nicméně nebude na škodu si zde tyto údaje uvést. K 31. 12. 1982 působilo na území Československé socialistické republiky celkem 143 TJ RH/ČH. Z toho v České socialistické republice jich bylo 95, na Slovensku 48. V těchto 143 organizacích bylo soustředěno 38 418 členů (30 404 v TJ RH v ČSR, 8 015 v TJ ČH v SSR). Členstvo se dělilo do tří kategorií – příslušníci MV (Sbor národní bezpečnosti, pohraniční stráž, vojska ministerstva vnitra, sbory nápravné výchovy), mládež do 18 let a nakonec „civilní občané“. Z celkového počtu členů TJ RH/ČH v ČSSR uváděných k 31. 12. 1982 (viz výše) bylo příslušníků MV celkem 20 110. Z toho jich bylo 15 876 příslušníků SNB, 1 635 příslušníků PS a vojsk MV (včetně vojáků základní služby) a 2 599 příslušníků SNV. Dlouhodobě tvořili tito členové přibližně padesát procent členské základny (mládež pak dlouhodobě ke třiceti procentům a civilisté něco málo přes dvacet procent). Vývoj počtu TJ RH/ČH v letech 1978 až 1982:
Vývoj členské základny RH/ČH v letech 1978 až 1982:
Pořadí KS SNB podle počtu organizovaných příslušníků v roce 1982:
Pořadí krajů podle průměrné organizovanosti příslušníků Okresních správ SNB (bez OS SNB se sídlem v krajských městech) v roce 1982:
Poslední statistika tohoto období je z roku 1988. Tato Zpráva o výsledku komplexní kontroly činnosti a metodické pomoci u Vzorné TJ RH České Budějoviice se týká, na rozdíl od předchozí uvedené, výhradně TJ RH České Budějovice. Takže se dá říci, že máme díky ní zmapovanou Rudou hvězdu na konci jedné historické epochy. Předsedou celé tělovýchovné jednoty byl pplk. JUDr. Jan Šindelář, jinak zástupce pro věci politické Krajské správy Sboru národní bezpečnosti v Českých Budějovicích, funkci tajemníka jednoty pak zastával mjr. Jiří Fiala. Jednota měla v době kontroly, tedy v prosinci 1988, celkem 1 078 členů. Z toho bylo 242 příslušníků MV, 22 vojáků základní služby, 452 členů z řad mládeže a 362 civilních členů. Složení členské základny:
Jak vidno, fotbalisté byli čtvrtým nejpočetnějším oddílem Rudé hvězdy, hned za oddílem základní rekreační tělesné výchovy, atletikou a odbíjenou. Pro dvě mládežnická družstva a jedno družstvo dospělých bylo vyčleněno celkem osm trenérů. Nejenom statistikou je však živa historie. Na Rudé hvězdě se ani v průběhu sedmé a osmé dekády dvacátého století nezastavily dějiny. Událo se zde mnoho zaznamenáníhodných událostí. Jednou z nich byl například celostátní přebor ministerstva vnitra ve volejbale, který proběhl ve venkovních prostorách stadiónu Rudé hvězdy ve dnech 6. a 7. července 1972. Zúčastnilo se ho celkem třináct družstev. Na prvním místě skončili volejbalisté KS SNB Ústí nad Labem, na druhém pak KS SNB Praha, na třetím družstvo FMV Praha. Volejbalisté RH České Budějovice skončili celkově na sedmém místě. V letech 1973 a 1974 byla v areálu TJ RH uskutečněna další důležitá investiční akce – přístavba a nástavba tělocvičny. V oficiálním zdůvodnění výstavby a dostavby tělocvičny se píše: „Výbor TJ – RH společně s KS – SNB který je vlastníkem objektu budov tj. tělocvičny, hodlá provést nástavbu nad stávajícími garážemi a sociálním zařízením. Nástavba by navazovala na budovu tělocvičny, při čemž by z části bylo využito přízemí budovy, kde jsou umístěny garáže a šatny. K plánované nástavbě se přikročuje na základě nevyhovujících současných ubytovacích prostorů, nutných pro sportovní činnost, kterou TJ – RH provádí. Tělovýchovná jednota RH má v současné době devět sportovních oddílů a členská základna se cca pohybuje kolem devíti set členů. Jde o jednu z největších tělovýchovných jednot s širokou sportovní činností. Kromě sportovní činnosti TJ – RH využívají tělovýchovného zařízení např. školy, armáda a jiné tělovýchovné jednoty např. Motor, kde pořádají různé sportovní akce i celostátního charakteru. Z těchto důvodů stávající šatnový prostor naprosto nevyhovuje a stěžuje celkovou činnost, prováděnou v areále TJ – RH. K vyřešení této nepříznivé situace výbor tělovýchovné jednoty společně s KS – SNB hodlá provést nástavbu, kde by jednak byly zřízeny šatny a ubytovny k využití jak pro sportovní činnost, tak i služební úkoly. Podle plánu je počítáno s rozšířením tělovýchovného zařízení, čímž by podstatně stoupla činnost celé jednoty a proto výstavbou šatnových prostorů byl by tento problém perspektivně vyřešen. Podle situace v některých případech by zde bylo poskytnuto ubytování sportovcům c rámci OV – ČTO.“ Byly zpracovány dvě varianty nástavby, které se od sebe odlišovaly v počtu ubytovacích prostor v prvním patře a v řešení vstupu do areálu. První varianta počítala s 16 místnostmi různých velikostí a s ponecháním stávajících průchodů do areálu Rudé hvězdy, které by tím pádem byly zastřešeny. Druhá zpracovaná varianta plánovala do prvního patra 23 místností. Hlavní vchod do areálu byl dle ní řešen excentricky umístěnou novou branou. Stávající průchody měly být zastavěny a využity na šatny a umývárny. Realizovala se druhá varianta a v této podobě slouží tělocvična jednotě dodnes. Místo bytů v prvním patře jsou zde však již kanceláře, místnost správce, kancelář předsedy fotbalového oddílu SKP a malá tělocvična pro oddíl karate. Oddílu se nevyhýbaly ani různé aféry a případy související s činností Sboru národní bezpečnosti resp. Státní bezpečnosti. V archivu se zachoval záznam z šetření jedné takové z roku 1976. Mělo se jednat o údajné prozrazení informací o konspiračních bytech Státní bezpečnosti, kdy měl od jednoho takového nabízet klíč tajemník TJ RH kpt. Jiří Fiala trenéru oddílu lehké atletiky Koczkovi. Fiala měl také Koczku upozornit na příslušníka Stb, který se zúčastnil zájezdu oddílu lehké atletiky do Německé demokratické republiky. Následné šetření tyto informace neprokázalo a bylo uzavřeno. V roce 1982, u příležitosti 30. výročí založení RH v Československu, byli navrženi na ocenění zasloužilí činovníci českobudějovické Rudé hvězdyVáclav Koudelka, František Tománek, Jan Greiner, Václav Pohanka a Josef Grabmüller. Ocenění nakonec dostal v Praze pouze Václav Koudelka. *** Sedmdesáté a osmdesáté roky znamenaly pro fotbalový oddíl Rudé hvězdy na sportovním poli opětovný návrat do krajského přeboru a rozvoj mládežnických aktivit. V sezóně 1970/1971 skončili fotbalisté Hraničáře České Budějovice na posledním, čtrnáctém místě divize s rekordně nejnižším počtem bodů a nejpasivnějším skóre v historii soutěže (z 26 zápasů nevyhráli ani jediný, remizovali ve dvou a zbývajících 24prohráli. Skóre bylo hrozivé – 12 : 74). Fotbalisté Rudé hvězdy hráli v té době českobudějovickou okresní soutěž a skončili na druhém místě. Rozkazem velitele pohraniční stráže č. 4 z 24. 3. 1972 došlo k převelení oddílů VTJ Dukla po několika letech zpět na oddíly TJ RH. Rozkaz podepsal genpor. Ing. František Šádek. Rozkaz nabyl platnosti dne 1. dubna 1972. Do Rudé hvězdy tak přešel Hraničář z útvaru VÚ č. 5343 České Budějovice s 80 členy. Tak se na Rudou hvězdu v sezóně 1971/1972 po letech vrátil nejenom první tým, ale s ním i krajský přebor. Bohužel, v nejvyšší krajské soutěži se první celek RH udržel pouze tuto sezónu. V té následující 1972/1973 skončili pohraničníci na předposledním třináctém místě a sestoupili do I. A. třídy. Druhý celek hrál v okresním přeboru. Zde setrval až do sezóny 1975/1976, kdy skončil na prvním místě a postoupil do I. B. třídy. V následující sezóně 1976/1977 skončil A tým Rudé hvězdy na posledním – dvanáctém sestupovém místě I. A. třídy, B celek skončil v I. B. třídě na třetím místě. Díky změnám ve struktuře fotbalových soutěží však tento rok z I. A. třídy nikdo nesestoupil. Zrušila se totiž II. celostátní liga. Místo ní se jako druhá nejvyšší soutěž ustanovily tři „národní“ ligy – česká, moravská a slovenská. I. A. třída se rozšířila ze dvanácti na čtrnáct účastníků. Historické tabulky
Na tomto místě se budou postupně objevovat tabulky soutěží, v nichž Rudá hvězda České Budějovice v průběhu let hrála. Začneme rokem 1952 - ne snad kvůli Rudé hvězdě, ale spíše pro zajímavost, názvy klubů jsou z dnešního pohledu trochu netradiční.
Do sezóny 1958/1959, kdy bylo slavnostně otevřeno hřiště Rudé hvězdy na bývalé "Trägrů louce", hrálo mužstvo své zápasy na různých místech - ponejvíce na Střeleckém ostrově a na hřišti U Plynárny - dnes toto hřiště neexistuje, bývalo u Dobrovodské silnice, dnes je zde areál plynáren.
Výsledná tabulka krajského přeboru kopané 1952
1. Slavia Č. Budějovice 22 18 1 3 132 : 35 37
2. SKP Č. Budějoivce 22 15 2 5 81 : 33 32
3. ČSSZ Tábor 22 12 5 5 65 : 37 29
4. Fezko Strakonice 22 13 1 8 62 : 41 27
5. ČSD Tábor 21 12 1 8 69 : 59 25
6. ČSSZ Písek 21 11 2 8 62 : 50 24
7. Jitex Týn n. V. 22 11 2 9 53 : 64 24
8. Kovosvit S. Ústí 22 10 3 9 56 : 36 23
9. ČZ Strakonice 22 6 3 13 38 : 62 15
10. Motor-Union Vodňany 22 5 3 14 41 : 83 13
11. Jitona Lišov 22 6 1 15 49 : 115 13
12. SKP Č. Krumlov 22 0 0 22 24 : 117 0
Nebyl ještě sehrán opakovaný zápas ČSD Tábor – ČSSZ Písek, bez dalších informací.
Vysvětlivky: SKP – Spojený Komunální Podnik
V sezóně 1953 hrálo mužstvo Rudé hvězdy České Budějovice okresní soutěž. Po polovině soutěže byla RH České Budějovice v tabulce na osmém místě s 10 body (za RH pouze Slavoj Vimperk 5bodů a Spartak Milevsko 1 bod). Výsledná tabulka po podzimní části nebyla zveřejněna – stejně tak nebyly zveřejňovány výsledky jednotlivých kol.
Výsledná tabulka krajského přeboru kopané 1954 1. DA Žižka Tábor 22 19 2 1 87 : 18 40 2. Dynamo RČB Č. B. 22 16 2 4 87 : 24 34 3. Spartak Strakonice 22 12 4 6 37 : 30 28 4. RH České Budějovice 22 12 3 7 48 : 39 27 5. Spartak Sezimovo Ústí 22 8 5 9 43 : 44 21 6. Jiskra Strakonice 22 8 5 9 28 : 35 21 7. Tátran Tábor 22 10 0 12 49 : 55 20 8. Spartak Vodňany 22 7 3 12 42 : 68 17 9. Tatran Prachatice 22 7 2 13 47 : 65 16 10. Spartak ČB Igla 22 6 4 12 41 : 56 16 11. Lokomotiva Tábor 22 7 2 13 38 : 65 16 12. Tatran Větřní 22 3 2 17 33 : 81 8 Výsledná tabulka krajského přeboru kopané 1955 1. Spartak Písek 22 17 1 4 82 : 24 35 2. RH Č. Budějovice 22 13 5 4 59 : 36 31 3. Jiskra Strakonice 22 13 3 6 48 : 30 29 4. Spartak Vodňany 22 11 4 7 57 : 55 26 5. Tatran Tábor 22 11 3 8 64 : 49 25 6. DA Č. Budějovice 22 10 2 10 60 : 49 22 7. Spartak S. Ústí 22 9 3 10 41 : 48 21 8. Tatran Prachatice 22 8 3 11 32 : 36 19 9. DA Otava 22 7 4 11 47 : 54 18 10. Spartak ČB Igla 22 8 2 12 50 : 59 18 11. Slavoj Kaplice 22 4 3 15 33 : 93 11 12. Tatran Větřní 22 4 1 17 25 : 65 9 Výsledná tabulka krajského přeboru I. A. třídy kopané 1956 1. Dynamo Vodňany 22 16 2 4 76 : 37 34 2. Dukla Č. Budějovice 22 11 5 6 63 : 51 27 3. Jiskra Strakonice 22 11 3 8 58 : 45 25 4. Tatran Tábor 22 12 1 9 41 : 40 25 5. Spartak S. Ústí 22 9 5 8 59 : 43 23 6. Tatran Zliv 22 9 5 9 43 : 46 23 7. Sokol Čtyři Dvory 22 9 4 9 44 : 63 22 8. RH České Budějovice 22 9 2 11 53 : 58 20 9. Lokomotiva Tábor 22 8 4 10 64 : 70 20 10. Dukla Písek 22 7 4 11 26 : 44 18 11. Tatran Lišov 22 7 0 15 49 : 62 14 12. Spartak Č. Budějovice 22 5 4 13 36 : 63 14 Výsledná tabulka krajské I. A. třídy sezóny 1957/1958: 1. RH Č. Budějovice 33 22 4 7 89 : 40 48 2. Jiskra Strakonice 33 19 8 6 89 : 47 46 3. RH Volary 33 21 4 8 88 : 46 46 4. Spartak Písek 33 18 8 7 78 : 53 44 5. Dukla Č. Budějovice 33 14 6 13 89 : 74 34 6. Lokomotiva ČB 33 12 8 13 68 : 70 32 7. Spartak Sezimovo Ústí 33 14 3 16 59 : 58 31 8. Tatran Tábor 33 13 5 15 70 : 76 31 9. Tatran Zliv 33 9 8 16 59 : 64 26 10. Spartak Milevsko 33 11 4 18 71 : 97 26 11. Sokol Čtyři Dvory 33 7 5 21 55 : 112 19 12. Lokomotiva Veselí 33 5 3 25 48 : 125 13
Výsledná tabulka oblastní soutěže (divize) sezóny 1958/1959: 1. Dynamo Č. Budějovice 26 21 3 2 75 : 12 45 2. Lokomotiva Plzeň 26 18 2 6 93 : 43 38 3. Slavoj Č. Budějovice 26 15 4 7 67 : 45 34 4. Dynamo Plzeň 26 13 7 6 48 : 36 33 5. Lokomotiva Beroun 26 12 4 10 58 : 41 28 6. RH Cheb 26 10 7 9 58 : 46 27 7. Baník Sokolov 26 12 3 11 58 : 53 27 8. Lokomotiva Cheb 26 10 7 9 44 : 57 27 9. Spartak Strakonice 26 11 4 11 61 : 58 26 10. Jiskra Klatovy 26 9 5 12 43 : 55 23 11. Mariánské Lázně 26 7 4 14 46 : 71 18 12. Slavoj Přeštice 26 6 2 18 31 : 62 14 13. Jiskra Strakonice 26 5 3 18 29 : 70 13 14. RH Č. Budějovice 26 4 3 19 32 : 94 11 Výsledná tabulka krajské I. A. třídy sezóny 1959/1960: 1. Dukla Písek 26 17 6 3 76 : 30 40 2. Spartak Milevsko 26 14 4 8 73 : 53 32 3. Dukla Týn n/V 26 13 6 7 57 : 43 32 4. RH Č. Budějovice 26 12 7 7 62 : 41 31 5. Spartak Písek 26 12 7 7 51 : 42 31 6. Dukla Tábor „B“ 26 13 4 9 57 : 33 30 7. Igla Č. Budějovice 26 11 5 10 46 : 55 27 8. Dukla Č. Budějovice 26 10 6 10 42 : 34 26 9. Dynamo Č. B. „B“ 26 10 6 10 50 : 50 26 10.VS Tábor 26 9 4 13 57 : 70 22 11. Jiskra Strakonice 26 7 7 12 36 : 49 21 12. Spartak Soběslav 26 6 4 16 40 : 68 16 13. Tatran Lišov 26 5 6 15 48 : 81 16 14. RH Volary „B“ 26 6 2 18 38 : 84 14 Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1960/1961: 1. Dukla Tábor „B“ 26 15 8 3 70 : 36 38 2. Dukla Písek 26 17 2 7 64 : 35 36 3. Spartak Strakonice 26 14 6 6 79 : 47 34 4. Dukla Č. Budějovice 26 14 3 9 62 : 52 31 5. Spartak Milevsko 26 15 1 10 74 : 65 31 6. Jiskra Humpolec 26 13 4 9 57 : 52 30 7. RH Volary 26 13 2 11 57 : 43 28 8. Spartak Písek 26 11 4 11 57 : 53 26 9. Spartak Pelhřimov 26 8 10 8 41 : 43 26 10. Igla Č. Budějovice 26 10 4 12 49 : 49 24 11. RH Č. Budějovice 26 11 2 13 51 : 54 24 12. Dukla Týn n/Vltavou 26 7 3 16 43 : 63 17 13. Dynamo Č. B. „B“ 26 7 0 19 37 : 89 14 14. Slavoj Pacov 26 2 1 23 26 : 86 5 Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1961/1962: 1. Dukla Tábor „B“ 26 17 5 4 92 : 32 39 2. RH Volary 26 16 3 7 74 : 35 35 3. Slavoj Č. Budějovice 26 14 5 7 67 : 28 33 4. Spartak Strakonice 26 13 4 9 58 : 45 30 5. Lokomotiva ČB 26 12 6 8 48 : 45 30 6. Jiskra Humpolec 26 11 7 8 47 : 43 29 7. Igla Č. Budějovice 26 12 4 10 47 : 43 28 8. Spartak Pelhřimov 26 10 5 11 55 : 48 25 9. RH Č. Budějovice 26 10 5 11 48 : 58 25 10. Spartak Milevsko 26 12 1 13 54 : 68 25 11. Dukla Č. Budějovice 26 10 4 12 45 : 47 24 12. TJ Týn n/Vltavou 26 7 3 16 33 : 57 17 13. Jiskra Strakonice 26 6 3 17 37 : 69 15 14. Spartak Písek 26 4 1 21 30 : 95 9 Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1962/1963: 1. Dukla Písek 26 23 2 1 82 : 30 48 2. Spartak Strakonice 26 12 6 8 68 : 52 30 3. Igla Č. Budějovice 26 12 3 11 64 : 58 27 4. RH Č. Budějovice 26 11 5 10 60 : 56 27 5. Spartak Milevsko 26 10 7 9 50 : 49 27 6. Dukla Tábor II 26 10 6 10 52 : 46 26 7. RH Volary 26 9 8 9 48 : 44 26 8. Loko Č. Budějovice 26 10 6 10 52 : 54 26 9. Spartak Soběslav 26 10 4 12 60 : 69 24 10. Tatran Prachatice 26 9 6 11 53 : 63 24 11. Jiskra Humpolec 26 10 4 12 43 : 55 24 12. Dynamo ČB II 26 8 7 11 43 : 50 23 13. Spartak Pelhřimov 26 6 7 13 48 : 69 19 14. Dukla Č. Budějovice 26 3 7 16 36 : 64 13 Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1963/1964: 1. Loko Č. Budějovice 26 20 2 4 72 : 25 42 2. Jiskra Humpolec 26 15 2 9 70 : 50 32 3. Spartak Strakonice 26 14 4 8 55 : 40 32 4. RH Č. Budějovice 26 9 9 8 48 : 42 27 5. Tatran Prachatice 26 11 5 10 51 : 46 27 6. Dukla J. Hradec 26 10 6 10 42 : 48 26 7. Spartak Soběslav 26 10 5 11 55 : 55 25 8. Dukla Tábor B 26 9 6 11 55 : 41 24 9. Dukla Písek B 26 10 4 12 47 : 52 24 10. RH Volary 26 11 2 13 46 : 57 24 11. Tatran Hluboká n/V 26 8 7 11 36 : 49 23 12. Igla Č. Budějovice 26 8 7 11 39 : 56 23 13. Spartak Milevsko 26 8 5 13 41 : 56 21 14. Dynamo ČB II 26 5 4 17 24 : 64 14 Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1964/1965: 1. Dukla Písek 26 20 5 1 67 : 19 45 2. Spartak Pelhřimov 26 16 3 7 63 : 49 35 3. Dukla Tábor B 26 14 6 6 46 : 22 34 4. Igla Č. Budějovice 26 13 5 8 51 : 33 31 5. Jiskra Humpolec 26 14 3 9 58 : 55 31 6. Spartak Milevsko 26 13 4 9 43 : 30 30 7. Spartak Strakonice 26 10 6 10 49 : 48 26 8. Dukla J. Hradec 26 9 6 11 41 : 56 24 9. RH Č. Budějovice 26 7 9 13 49 : 43 23 10. KIN Č. Budějovice 26 9 4 13 44 : 59 22 11. Tatran Hluboká n/V 26 7 6 13 34 : 52 20 12. RH Volary 26 6 5 15 38 : 53 17 13. Tatran Prachatice 26 5 5 16 28 : 62 15 14. Spartak Soběslav 26 4 3 19 42 : 76 11 Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1965/1966: 1. Dukla Rožnov 26 15 4 7 57 : 29 34 2. Spartak Strakonice 26 15 4 7 74 : 55 34 3. VS Tábor 26 15 3 8 64 : 48 33 4. Dukla Volary 26 15 1 10 68 : 48 31 5. Sezimovo Ústí 26 14 2 10 49 : 43 30 6. Jindřichův Hradec 26 13 2 11 51 : 47 28 7. Vodňany 26 11 4 11 43 : 41 26 8. Soběslav 26 11 3 12 55 : 53 25 9. Tatran Prachatice 26 10 5 11 52 : 60 25 10. Dukla Písek „B“ 26 8 8 10 42 : 47 24 11. Milevsko 26 9 5 12 52 : 58 23 12. Hluboká nad Vltavou 26 9 5 12 36 : 55 23 13. Dukla Prachatice 26 7 4 15 30 : 50 18 14. KIN České Budějovice 26 4 2 20 27 : 66 10
Výsledná tabulka I. B třídy skupiny „A“ sezóny 1966/1967: 1. Meteor ČB 22 18 2 2 91 : 27 38 2. Loučovice 22 15 5 2 60 : 26 35 3. Kaplice 22 9 5 8 44 : 29 23 4. České Velenice 22 9 4 9 46 : 41 22 5. Igla ČB II 22 10 2 10 37 : 50 22 6. Zliv 22 10 1 11 56 : 37 21 7. Rudolfov 22 8 5 9 39 : 38 21 8. Loko ČB II 22 7 7 8 43 : 43 21 9. Ševětín 22 8 5 9 33 : 37 21 10. RH ČB 22 8 3 11 43 : 65 19 11. Pištín 22 6 3 13 30 : 52 15 12. Větřní 22 2 2 18 18 : 95 6 Výsledná tabulka okresního přeboru Českobudějovicka 1967/68 1. Dukla Planá 26 20 2 4 110: 36 42 2. Dukla ČB II 25 13 9 3 90 : 33 35 3. Kamenný Újezd 26 14 5 7 56 : 35 33 4. Olešník 25 14 4 7 62 : 45 32 5. Nové Hrady 26 12 8 6 63 : 52 32 6. Hrdějovice 26 12 5 9 55 : 37 29 7. Dobrá Voda 26 11 6 9 50 : 56 28 8. Sokol Planá 26 12 4 10 49 : 58 28 9. KIN Č. Budějovice 26 10 4 12 46 : 40 24 10. Trhové Sviny 26 10 3 13 53 : 65 23 11. Borovany 26 8 6 12 58 : 73 22 12. Včelná 26 6 1 19 45 : 94 13 13. Pištín 26 3 4 19 36 : 62 10 14. RH České Budějovice 26 4 1 21 40 : 113 9 Výsledná tabulka Českobudějovicko – III. třída skupina „A“ 1968/69 1. Srubec 18 14 2 2 71 : 21 30 2. Dříteň 18 14 2 2 45 : 22 30 3. Hodějovice 18 8 5 5 45 : 29 21 4. Horní Stropnice 18 7 3 8 26 : 32 17 5. Strýčice 18 6 4 8 41 : 35 16 6. RH Č. Budějovice 18 5 4 9 34 : 41 14 7. Jankov 18 5 4 9 32 : 46 14 8. Hluboká B 18 5 3 10 29 : 44 13 9. Bukovsko 18 4 4 9 26 : 35 12 10. Roudné 18 4 4 10 22 : 47 12 Výsledná tabulka Českobudějovicko – II. třída (okresní soutěž) 1969/70: 1. Hodějovice 20 13 2 5 57 : 30 28 2. Borovany 20 11 5 4 52 : 31 27 3. RH Č. Budějovice 20 11 3 6 55 : 32 25 4. Strýčice 20 9 5 6 34 : 29 23 5. Jankov 20 9 2 9 52 : 48 20 6. D. Bukovsko 20 9 2 9 46 : 43 20 7. Horní Stropnice 20 7 5 8 32 : 41 19 8. Zliv B 20 7 3 10 31 : 39 17 9. Římov 20 7 3 10 31 : 42 17 10. Ledenice 20 6 1 13 31 : 52 13 11. Roudné 20 5 1 14 30 : 64 11 Výsledná tabulka Českobudějovicko – II. třída (okresní soutěž) 1970/71: 1. Škoda ČB „B“ 22 15 3 4 63 : 33 33 2. RH Č. Budějovice 22 14 4 4 74 : 29 32 3. Drahotěšice 22 14 4 4 60 : 36 32 4. Horní Stropnice 22 11 5 6 42 : 33 27 5. Římov 22 9 4 9 37 : 42 22 6. Ledenice 22 8 5 9 44 : 46 21 7. D. Bukovsko 22 9 3 10 47 : 50 21 8. Lipí 22 7 4 11 43 : 64 18 9. Jankov 22 7 3 12 42 : 51 17 10. Roudné 22 5 5 12 34 : 44 15 11. Strýčice 22 6 2 14 38 : 58 14 12. Pištín 22 5 2 15 31 : 65 12 V této sezóně skončili fotbalisté Hraničáře České Budějovice na posledním 14. místě divize a sestoupili do krajského přeboru. V následující sezóně byl Hraničář České Budějovice přejmenován na RH České Budějovice. Výsledná tabulka krajského přeboru 1971/72 1. Prachatice 26 18 7 1 61: 20 43 2. Strakonice 26 15 6 5 51 : 29 36 3. Igla Č. Budějovice 26 14 6 6 50 : 24 34 4. Milevsko 26 12 4 10 42 : 36 28 5. Sp. Písek 26 10 7 9 42 : 35 27 6. Dukla Č. Budějovice 26 8 11 7 27 : 32 27 7. RH Volary 26 11 4 11 47 : 42 26 8. RH Č. Budějovice 26 9 7 10 42 : 42 25 9. Humpolec 26 9 7 10 45 : 46 25 10. Vimperk 26 10 4 12 46 : 57 24 11. Třeboň 26 8 5 13 28 : 47 21 12. Lišov 26 6 6 14 46 : 66 18 13. Hluboká nad Vltavou 26 5 6 15 22 : 51 16 14. Soběslav 26 5 4 17 30 : 52 14 Výsledná tabulka okresního přeboru 1971/72 1. Srubec 26 15 9 2 68: 37 39 2. Planá 26 13 8 5 61 : 36 34 3. Kamenný Újezd 26 13 7 6 63 : 42 33 4. RH Č. Budějovice 26 14 4 8 62 : 40 32 5. Nemanice 26 12 6 8 52 : 50 30 6. Hrdějovice 26 10 7 9 43 : 47 27 7. Olešník 26 11 4 11 64 : 52 26 8. Borovany 26 8 10 8 51 : 57 26 9. Škoda Č. Budějovice „B“ 26 8 8 10 54 : 42 24 10. Včelná 26 8 8 10 46 : 53 24 11. Dobrá Voda 26 8 4 14 36: 59 22 12. Boršov 26 6 7 13 37: 62 19 13. Nové Hrady 26 5 6 15 33 : 61 16 14. Koh-i-noor ČB „B“ 26 3 8 15 32 : 52 14
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! | Mapa stránek |