Rok 1951 – založení organizace Sokol Rudá hvězda

Dne 11. prosince 1951 vyšel rozkaz č. 13 ministra národní bezpečnosti Ladislava Kopřivy o Zřízení a ustavení organizace „Sokol Rudá hvězda“ u Sboru národní bezpečnosti. Dle tohoto rozkazu se měly ustanovit jednotlivé organizace a prozatímní orgány Sokola Rudé hvězdy tak, aby započaly svou činnost počínaje 1. lednem 1952. Rozkaz měl dvě části – Zřízení a ustavení organizace „Sokol Rudá hvězda“ u Sboru národní bezpečnosti a pak samotný Organizační řád Sokola Rudá hvězda ve Sboru národní bezpečnosti.

V první části se zdůvodňuje vznik organizace, vytyčují se pro ni hlavní úkoly a ministr též stanovil postup pro ustavení a zahájení činnosti organizace. „Ochrana a obrana lidově demokratického zřízení, socialistické výstavby a pracujícího lidu vyžaduje od příslušníků Sboru národní bezpečnosti velkého morálního a fysického vypětí. Příslušníci Sboru mohou tento úkol splnit jen tehdy, dosáhnou-li vedle politických a odborných znalostí i potřebné tělesné zdatnosti, odolnosti a zdraví.

Tyto vlastnosti mohou být u příslušníků Sboru vypěstovány jen svědomitou a soustavně prováděnou tělovýchovou a sportem.

K zajištění řádného provádění tělesné výchovy a sportu ve Sboru národní bezpečnosti je nutno vytvořit dobrovolnou sokolskou tělovýchovnou a sportovní organizaci, která navazujíc na pokrokové ideály Tyršovy, na tradice dělnického tělovýchovného hnutí a čerpajíc z bohatých zkušeností sovětské fyskultury by byla schopna zajistit její řádné provádění a vychovávala by uvědomělé, ukázněné, pracovně výkonné a tělesně zdatné příslušníky Sboru.

Přitom jí musí být slavným vzorem tělovýchovné a sportovní organizace bezpečnostních sborů Sovětského svazu, kde zejména bezpečnostní klub Dynamo prokazuje vysokou vyspělost a vynikající zdatnost sovětských bezpečnostních sborů a sovětské fyskultury.

K dosažení těchto cílů proto zřizuji u Sboru národní bezpečnosti dobrovolnou tělovýchovnou a sportovní organizaci „Sokol Rudá hvězda“ a schvaluji její organizační řád.“  

Postup ustanovení organizace:

„Z dosavadního tělovýchovného oddělení politického sekretariátu ministerstva národní bezpečnosti se tvoří „sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda“; do něho se přemísťují všichni pracovníci tělovýchovného oddělení politického sekretariátu MNB. Funkcí 1. tajemníka sekretariátu ústředního výboru pověřuji ppor. SNB Jana Fučikovského.

Sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda působí jednak jako orgán Sokola Rudá hvězda jednak jako orgán ministerstva národní bezpečnosti.

Ve věcech organizace Sokol Rudá hvězda vyřizuje sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda záležitosti organizačně výkonného charakteru (čl. 35 organizačního řádu).

Jako orgán ministerstva národní bezpečnosti obstarává sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda všechny záležitosti, které podle organizačního řádu přísluší ministerstvu národní bezpečnosti, s výjimkou věcí kádrových, finančních a hospodářských; v těchto věcech podává příslušným služebním místům v ministerstvu národní bezpečnosti jen odůvodněné návrhy.

Jako složka ministerstva národní bezpečnosti se sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda organizačně začleňuje do politického oddělení MNB; příslušníci sekretariátu ústředního výboru Sokola Rudá hvězda podléhají ve služebních věcech náměstku ministra národní bezpečnosti pro věci politické.

Sekretariát ústředního výboru Sokola Rudá hvězda, utvořený podle předchozích ustanovení, plní úkoly, které dosud obstarávalo tělovýchovné oddělení politického sekretariátu MNB; dále má za úkol vytvořit všechny předpoklady a podmínky pro ustavení Sokola Rudá hvězda a včasné zahájení jeho činnosti, zejména vypracovat směrnice pro ustavení organizací a prozatímních orgánů Sokola Rudá hvězda a provést nábor členstva.

Ustavení organizací a prozatímních orgánů Sokola Rudá hvězda musí být provedeno nejpozději do 31. prosince 1951.

Tělovýchovná a sportovní činnost v rámci Sokola Rudá hvězda započne dnem 1. ledna 1952; do této doby se provádí povinná tělovýchova podle dosavadních směrnic.“

Práci jednotlivých krajských resp. brigádních výborů organizace vedl k tomu určený tajemník, k němuž byli – dle potřeby – přiděleni další zaměstnanci. Za řádnou činnost jednotlivých oddílů Sokola Rudá hvězda pak odpovídal vždy velitel toho útvaru a součásti Sboru národní bezpečnosti, u nichž byly tyto oddíly zřízeny. Po finanční stránce zabezpečoval činnost RH příslušný odbor ministerstva národní bezpečnosti – ten se měl zejména postarat o zřízení tělocvičen, hřišť, plováren a dalších zařízeních důležitých pro činnost jednotlivých oddílů. Že tomu tak vždy nebylo, je patrné i na případu českobudějovické Rudé hvězdy.

Organizační řád:

„Název a sídlo.

1. Název tělovýchovné a sportovní organisace ve Sboru národní bezpečnosti je „Sokol Rudá hvězda.“

Krajské organisace připojují k tomuto názvu jméno krajského města, brigádní organisace PS číslo brigády PS.

Odbočky se označují jménem krajské (brigádní) organisace a kromě toho vlastním číslem, které jim přidělí krajský (brigádní) výbor.

2. Sokol Rudá hvězda působí ve Sboru národní bezpečnosti na celém území Československé republiky.

Jeho sídlem je hlavní město republiky Praha.

3. Odznakem Sokola Rudá hvězda je pěticípá rudá hvězda.

4. Sokol Rudá hvězda je právnickou osobou.

Účel, působnost a prostředky.

5. Úkolem Sokola Rudá hvězda je organisovat a provádět mezi členy Sboru národní bezpečnosti dobrovolnou masovou tělovýchovu a sport, udržovat a zvyšovat jejich zdraví a fysickou a mravní úroveň, potřebné pro vykonávání služby a pečovat o jejich kulturní rozvoj.

6. Sokol Rudá hvězda

Organisuje a podporuje pěstování tělovýchovy a všech druhů sportu mezi svými členy,

Provádí propagaci tělesné výchovy a sportu,

Organisuje pořádání sportovních podniků, turistických táborů, kursů a kulturních podniků,

Zřizuje tělocvičny, hřiště a zařízení potřebná k pěstování tělovýchovy a sportu, turistiky a kultury.“

Jak vidno ze samotného rozkazu, založení tělovýchovné organizace Sokol Rudá hvězda bylo motivováno především politickými, ideologickými důvody. Tím prvním bylo vytvořit účinnou a silnou protiváhu tradiční české tělovýchovné organizaci Sokol, v níž se ještě komunistické straně nepodařilo získat úplný vliv. Připomeňme například neohrožené vystoupení sokolů na jediném poválečném sokolském sletu, či při pohřbu presidenta Edvarda Beneše. Sokol, jakožto tradiční organizace, v níž převažovali národně-socialistické myšlenky, byl komunistům trnem v oku.

Další důvod byl nasnadě – příslušníci Sboru národní bezpečnosti měli mít svou organizaci, která by byla ideologicky nezávadná, v níž by mohli provádět tělovýchovnou činnost jak oni, tak i jejich rodinní příslušníci.

Netřeba podotýkat, že vzorem pro zřízení Sokola Rudé hvězdy bylo sovětské Dynamo. Podobné organizace vznikaly i v jiných lidově-demokratických státech (např. Ujpesti Dósza v Maďarsku, Dinamo v Německé demokratické republice či v Rumunsku, Levski Spartak v Bulharsku, Gwardia v Polsku apod.). V dalším textu budeme používat označení Rudá hvězda, neboť v takové podobě se objevuje již v první polovině padesátých let.

Ještě do konce roku 1951 bylo u jednotek Sboru národní bezpečnosti a útvaru Pohraniční stráže v Českých Budějovicích založeno pět tělovýchovných jednot Sokol Rudá hvězda. Kdy došlo ke sloučení těchto pěti jednot do jedné, nevíme, mohlo k tomu dojít pravděpodobně už v následujícím roce 1952. Jednota měla v těchto letech deset oddílů dle druhů sportu – kopaná (k 1. 1. 1956 38 členů), odbíjená (20), lední hokej (18), košíková (20), základní tělesná výchova (250), stolní tenis (15), šachy (22), kanoistika (15), sportovní střelba (55) a judo (14).

Ač byla činnost jednoty hodnocena kladně, omezoval ji přece jenom fakt, že neměla vlastní sportoviště. Jiří Kopáček, který působil coby instruktor a trenér v českobudějovické Rudé hvězdě v letech 1956 – 1965 na toto období vzpomíná: „Po skončení vojenské školy ve Varnsdorfu jsem nastoupil jako tělovýchovný důstojník do Plzně. To bylo v roce 1954. Po zrušení toho útvaru jsem přešel do Českých Budějovic jako instruktor, trenér pro tělovýchovu. Ono to bylo tehdy sloučený s funkcí tajemníka DSO RH, která byla při krajské správě MV. To byla organizace, která zaštiťovala Rudé hvězdy, které byly zřizované na všech okresních útvarech a na PS útvarech. No a jednak to byla samostatná sportovní organizace Rudá hvězda České Budějovice, která vyvíjela v kraji nejširší činnost, protože tady bylo taky největší soustředění lidí a jejich rodinných příslušníků, pro které se taky ty sportovní akce pořádaly.

No a v té době neměla bohužel RH žádné vlastní zařízení a víceméně se využívalo známostí, které měl v té době Vašek Koudelka, který dělal ředitele – tehdy to byl vedoucí tajemník – krajského výboru Rudé hvězdy. A on jako bývalý dlouholetý tělovýchovný funkcionář měl spoustu známých. Tak se zajišťovala tělovýchovná činnost téhle organizace po cizích hřištích, po cizích tělocvičnách. Jak se kde dalo. Využíval se k tomu jednak sokolský stadion pro atletické disciplíny, pro plavecké disciplíny ještě stará plovárna, kde jsme měli takovou vlastní kabinku, kam jsme se mohli během výcviku nebo závodů uchýlit. Organizovaly se tedy plavecké soutěže na sokolském stadionu. Potom se dělala výchova a výcvik mládeže. To bylo organizováno tak, že se dělal odbor základní tělesné výchovy – ZTV se to jmenovalo. To bylo po různých tělocvičnách, především v tělocvičně vedle rozhlasu, dneska je tam Pedagogická fakulta v Dukelské ulici. Tak v té tělocvičně jsme měli pravidelné cvičení dvakrát týdně. V letních měsících jsme využívali hlavně hřiště, tuším, že to bylo Koh-i-nooru, bylo na levém břehu vedle „Maláku“. Tam jsme tedy užívaly to hřiště a později jsme nad tou tratí, směrem proti proudu, postavili tu loděnici. To už jsme stavěli jako Rudá hvězda budějovická. Tak tady v letních měsících se ta naše činnost soustředila v těchto dvou zařízeních.“

 

Období mezi lety 1952 – 1957

O sportovních úspěších či neúspěších fotbalistů Rudé hvězdy České Budějovice v prvních několika letech činnosti toho bohužel moc nevíme – ostatně stejně jako o jiných oddílech. Archivní prameny jsou příliš roztříštěné, zpravidla ještě nezpracované a tedy nepřístupné, dobový tisk si sportu v první polovině padesátých let téměř nevšímal – na pořadu dne byly „vážnější otázky“ budování nové společnosti (od roku 1954 vycházel měsíčník Sportovec RH, který si však více než sportovních výsledků jednotlivých oddílů RH všímal ideové výchovy v jednotlivých oddílech, účasti sportovců RH na spartakiádě. Zajímavé byly ale informace o životě jednotlivých oddílů RH, které tu a tam přinášel).

Fotbalové soutěže byly hrány po vzoru Sovětského svazu systémem jaro – podzim (zatímco systém soutěží po roce 1945 zachovával určitou kontinuitu a logiku, po roce 1948 začalo docházet k divokým změnám. Nastoupilo se na sovětský model jaro – podzim, v roce 1951 (po ročním trvání) byla zrušena 2. celostátní liga a spolu s ní i divize – druhým nejvyšším soutěžním stupněm se tak stalo dvacet krajských přeborů! Druhá liga byla obnovena v roce 1953. Do jednotlivých soutěží byla mnohdy mužstva nasazována ne podle umístění v tabulce, ale politickým rozhodnutím. K jistému uklidnění a návratu k normálu tak dochází až na konci padesátých let).  

Byly i jiné zvláštnosti z fotbalového života dobově podmíněné. Tak například po zápasech probíhala tzv. beseda, jíž se zúčastnily oba celky a „soudružsky“ rozebíraly celý zápas a vyměňovaly si zkušenosti. Nejvyšší soutěž bylo mistrovství republiky (1. liga) a pak byly krajské soutěže. Přeborníci krajů pak byli rozděleni do skupin a hráli kvalifikaci.

Po roce 1948 nebyl na stránkách Jihočeské pravdy prostor pro informace ze sportovního dění, fotbalu nevyjímaje. Výjimkou byly informace o činnosti organizace Sokol – informace o schůzích, masovém sportu závazcích k různým výročím. První – z našeho pohledu alespoň akceptovatelná – zmínka o sportovním dění v kraji se objevila v Jihočeské pravdě dne 27. června 1952. Ocitujme si zprávy týkající se kopané:

Zajímavosti z jihočeské tělovýchovy a sportu

Nezapomínat na výchovu sportovních diváků

Už před časem byla uskutečněna vzájemná výměna rozhodčích kopané mezi Českobudějovickým a Jihlavským krajem. Osvědčila se, protože rozhodčí obou krajů získali při řízení zápasů nové zkušenosti. Minulou neděli se však neukáznění diváci v Pelhřimově přičinili o narušení dobře se rozvíjející spolupráce sportovců z jižních Čech a Jihlavského kraje. Neslušně se zachovali vůči jednomu z jihočeských rozhodčích a tak krajská sekce kopané v Českých Budějovicích zastavila zatím až do úplného vyšetření případu vysílání svých rozhodčích do Jihlavského kraje. Případ z Pelhřimova znovu dokazuje nutnost soustavné výchovy diváků na našich hřištích kopané.

 

Sportovci organisují sbírku barevných kovů

Podle vzoru jiných našich krajů připravuje krajská sekce kopané v Českých Budějovicích sbírku barevných kovů a surovin při utkáních. Vypsala soutěž na nejúspěšnější sběr na hřišti, která končí 31. října t. r. Do tohoto termínu musí ohlásit všechny oddíly výsledky sběru. Nejúspěšnější oddíl bude odměněn kopacím míčem. Uspořádání sběru barevných kovů a jiných surovin na našich hřištích je povinné pro všechny oddíly krajského přeboru, ale krajská sekce kopané doufá, že nebude v jižních Čechách oddílu, který by se této soutěže nezúčastnil.

 

Sobota a neděle na jihočeských hřištích

Na tuto sobotu a neděli je připraven na jihočeských hřištích opět bohatý sportovní program. V sobotu se hraje na Střeleckém ostrově v Českých Budějovicích, jako součást letních okresních slavností, utkání kopané mezi Sokolem Leninovy závody Plzeň a vybraným mužstvem Českobudějovického kraje. V neděli pokračuje také krajský přebor kopané těmito utkáními: SKP[Sdružený komunální podnik] Č. Krumlov – Jitona Lišov, Fezko Strakonice – ČSD Tábor, ČSSZ Tábor – ČZ Strakonice, ČSSZ Písek – Kovosvit Sezimovo Ústí, Motor Union Vodňany – SKP[Sdružený komunální podnik] České Budějovice. Na své si přijdou i přátelé plaveckého sportu, kteří uvidí v sobotu na sokolské plovárně v Českých Budějovicích utkání SKP Č. Budějovice – Sběrné suroviny Praha.

 

Výsledná tabulka krajského přeboru kopané v sezóně 1952

 1. Slavia Č. Budějovice       22     18     1         3     132 : 35     37

  2. SKP Č. Budějoivce           22     15     2         5     81 : 33       32

  3. ČSSZ Tábor                     22     12     5         5     65 : 37       29

  4. Fezko Strakonice             22     13     1         8     62 : 41       27

  5. ČSD Tábor                       21     12     1         8     69 : 59       25

  6. ČSSZ Písek                     21     11     2         8     62 : 50       24

  7. Jitex Týn n. V.                22     11     2         9     53 : 64       24

  8. Kovosvit S. Ústí               22     10     3         9     56 : 36       23

  9. ČZ Strakonice                  22       6     3       13     38 : 62       15

10. Motor-Union Vodňany   22       5     3       14     41 : 83       13

11. Jitona Lišov                     22       6     1       15     49 : 115     13

12. SKP Č. Krumlov             22       0     0       22     24 : 117       0

Nebyl ještě sehrán opakovaný zápas ČSD Tábor – ČSSZ Písek, bez dalších informací.

Do kvalifikace o postup do nejvyšší soutěže – mistrovství republiky – postoupila Slavia České Budějovice s vítězi krajských přeborů krajů Plzeň, Praha, Karlovy Vary a Ústí nad Labem.

Jak vidno, družstvo Rudé hvězdy České Budějovice nebylo v tomto roce mezi účastníky krajského přeboru. Vůbec mužstva patřící do resortu ministerstva národní bezpečnosti měla svá specifika – měli své vnitřní soutěže. Mimo těchto soutěží Rudých hvězd se pak některá z nich účastnila i „civilních soutěží“ na různých úrovních.

V rámci resortu Ministerstva národní bezpečnosti se dělily oddíly Rudých hvězd na střediska vrcholového sportu (v oblasti kopané např. Bratislava, v oblasti hokeje Brno) – zde se soustřeďovali nejlepší sportovci Československa, kteří byli úspěšní na mezinárodní úrovni; střediska výkonnostního sportu, která vysílala své sportovce na republikové či místní přebory; v neposlední řadě – a těch byla většina – se jednalo o oddíly masového sportu pro nejširší veřejnost, především ale pro samotné členy ministerstva národní bezpečnosti resp. vnitra a jejich rodinné příslušníky. Byly to zejména oddíly základní tělesné výchovy.

Fotbalový rok 1953 již zastihuje fotbalisty českobudějovické Rudé hvězdy v okresní soutěži. Po její polovině byla RH České Budějovice v tabulce na osmém místě s 10 body (za RH byl pouze Slavoj Vimperk 5 bodů a Spartak Milevsko 1 bod). Výsledná tabulka po podzimní části nebyla zveřejněna – stejně tak nebyly zveřejňovány výsledky jednotlivých kol.

Následujícího roku 1954 již fotbalisté Rudé hvězdy hrají krajský přebor s těmito dalšími mužstvy: Dynamo České Budějovice, Spartak Igla České Budějovice, Jiskra Strakonice, Spartak Sezimovo Ústí, Spartak Vodňany, Spartak Strakonice, Lokomotiva Tábor, Tatran Tábor, Žižka Tábor, Tatran Prachatice, Tatran Větřní, Rudá hvězda České Budějovice.  Sezóna se nováčkovi z krajského města vydařila – skončil na hezkém čtvrtém místě. Výkony Rudé hvězdy byly příjemným překvapením pro všechny. V krajském přeboru byl tým, se kterým se muselo do budoucna počítat.

Mužstva Rudých hvězd však nebyla mezi diváky příliš oblíbená, stejně jako vojenské celky (vzpomeňme např. Duklu Praha, jejíž stadion Na Julisce zel prázdnotou i v dobách největší slávy, kdy vévodila našemu fotbalu). Mnohdy to dávali fanoušci i hráči jiných týmů najevo a všímá si toho i dobový tisk:

„Fotbalisté oddílu DSO RH Č. Budějovice hrají krajský přebor. Při zápase s oddílem Spartak Kovosvit Sez. Ústí přihlíželi jako diváci hráči Spartaku Igla Č. Budějovice, jejichž oddíl hraje také krajský přebor. Při zápase častovali hráče Rudé hvězdy hrubými a urážlivými výkřiky, které svědčili o tom, že ideové vedení v tomto oddílu je pod bodem mrazu. A kromě toho, že tito hráči mají daleko ke slušnosti, takové, jakou oplývá každý inteligentní člověk.

Chválíme ale hráče oddílu DSO Rudá hvězda, kteří na posměšné urážky odpověděli nejsprávnějším způsobem. Svojí ukázněnost projevili tím, že na urážlivé výkřiky vůbec nereagovali. Již v jarním a nyní i v podzimním kole krajského přeboru byli jedním z nejslušnějších mužstev tohoto přeboru. Po diskusi s hráči tohoto oddílu přineseme v některém čísle další článek o ideově-výchovné práci tohoto oddílu.“

V sezóně 1955 byl první tým Rudé hvězdy opět účastníkem krajského přeboru, druhý tým RH pak hrál okresní přebor. Vedle těchto soutěží hrála Rudá hvězda i oblastní soutěž Rudých hvězd – jejími soupeři v této oborové soutěži byly např. celky z Prahy, Ústí nad Labem, Jáchymova, Chebu, Jihlavy. Výsledná tabulka této soutěže však zveřejněna nebyla.  V krajském přeboru skončilo mužstvo RH České Budějovice na druhém místě s 31 bodem za Spartakem Písek (35 bodů). Bylo však vyhlášeno vítězem soutěže slušnosti; připomeňme si sestavu tohoto úspěšného mužstva: Bauer, Lang, Štefan, Paleta, Šmíd, Charvát, Čermák, Krištof, Pejzl, Macháně, Novotný. Trenérem mužstva byl poručík Pracný, dobrovolným organizačním pracovníkem pak staršina Babička.

Mezi jarní a podzimní částí ročníku 1956 došlo ke změnám názvů v soutěžích. Oblastní soutěž byla přejmenována na divizi (z Jihočeského kraje zde byly oddíly Slavoj ČB, DA Žižka Tábor, DA Otavan, Dynamo ČB, Spartak Strakonice), která byla tvořeny družstvy jižních a západních Čech.

Krajský přebor byl přejmenován na krajský přebor I. A. třídy. V tomto roce skončili fotbalisté RH na jeho 8. místě.

 

Výstavba sportovního areálu 1957 – 1959

A Jiří Kopáček s Václavem Koudelkou a Františkem Samcem také stáli u zrodu sportovního areálu, který využívá oddíl dodnes. Pro místo budoucího areálu byla vybrána tzv. „Trägrovic louka“ na pravém břehu Vltavy v místě, kdy v té době vznikalo sídliště a plánovala se výstavba školy (nešlo ještě o sídliště panelových domů – to začalo vznikat až od poloviny šedesátých let. Nejvyšší panelové domy v těsném sousedství areálu pak byly postaveny a do užití předány v roce 1968).

V roce 1956 byl schválen v rámci akce „T“ (tělovýchova) investiční záměr na stavbu hřiště Rudé hvězdy České Budějovice. V něm se nejprve konstatovalo, že oddíl TJ RH České Budějovice měl k 1. 12. 1956 celkem 520 členů, z toho oddíl kopané 38, odbíjené 20, ledního hokeje 18, košíkové 20, ZTV 250, stolního tenisu 15, šachů 22, kanoistiky 15, sportovní střelby 55 a juda 14 členů. Ve druhém bodě investičního záměru se – opět bez bližších podrobností – uvádí, že v TJ RH jsou „v činnosti 4 družstva kopané, 4 družstva odbíjené, 1 družstvo stolního tenisu, 1 družstvo košíkové a oddíly shora jmenovaných sportů.“

Ve zdůvodnění nutnosti výstavby areálu se upozorňovalo na to, že TJ „nemá dosud žádné vlastní tělovýchovné zařízení a je nucena zajišťovat cvičební prostory pronájmem od jiných TJ. Při současném nedostatku tělovýchovných zařízení lze jen těžko zajistit hřiště na potřebnou dobu nehledě na velké finanční náklady s tím spojené. Pro činnost TJ je nutno zajistit hřiště 4 x v týdnu pro ZTV a nejméně 2 x týdně pro sportovní oddíly, zvláště pro kopanou a odbíjenou. K tomu aby bylo možno zajistit plné vyžití všech členů TJ musí mít jednota k dispozici tělovýchovné zařízení dle potřeby a nemůže být odkázána na libovůli pronajímatele.

Umístění objektu je plánováno v severní okrajové části města Českých Budějovic, v prostoru nově postaveného sídliště. V obvodu sídliště je plánována stavba jedenáctileté střední školy, u které nebude zřizováno žádné tělovýchovné zařízení. Vzdálenost od plánované školy je asi 200 m. V uvedené části města se nenachází žádné jiné tělovýchovné zařízení. Lze předpokládat, že využití hřiště v uvedeném prostoru by bylo úplné. Vzdálenost hřiště ze středu města je asi 2 000 m, vzdálenost od zastávky trolejbusu asi 5 min. Ve vzdálenosti asi 10 min. chůze od plánovaného hřiště je internát SPZ 08.

TJ předpokládá uskutečnit vybudování hřiště pro kopanou, 2 hřišť na odbíjenou, hřiště na košíkovou, atletické čtyřdráhy (v rovince šestidráha), zařízení pro vrhy a hody, překážkové dráhy pro PPOV, letní gymnastické cvičiště, dětské hřiště a v budoucnosti 2 kurty na tenis, s použitím na kluziště po dobu zimních měsíců. Ze sociálních zařízení se předpokládá výstavba sprch, umýváren, šaten, skladiště, kanceláře, klubovny a záchodu. … V úvahu by přicházelo hlediště ze sypaných náspů pro 3 000 diváků.“

Výstavba byla plánována na tři roky. V roce 1957 mělo dojít k vyvlastnění pozemku (parcela č. 1093 konfiskát, parcela č. 1103 majitelé bratří Trägerové, uživatel státní statek Hluboká), jeho odvodnění, zemním úpravám a oplocení. Následujícího roku mělo dojít k samotné výstavbě areálu včetně šaten a záchodů. V  roce 1959 se pak upravovalo hlediště. Celkové plánované náklady na výstavbu:

Rok výstavby	skutečný finanční náklad	hodnota díla
1957	95 000 Kčs	380 000 Kčs
1958	150 000 Kčs	300 000 Kčs
1959	112 000 Kčs	212 000 Kčs

 

 Tělovýchovnou jednotou Rudá hvězda byli pověřeni vedením stavby František Brabec, František Samec a Jiří Kopáček.

Poté, co se vyřešilo zásobování areálu vodou, jakož i kanalizace, krajský hygienik dal stavbě kladný posudek a OV ČSTV zařadil výstavbu areálu do akce „T“, se mohlo začít budovat. 

Mnoho práce při výstavbě udělali samotní členové jednoty při neustálých brigádách, do areálu chodili pracovat i „obyvatelé“ českobudějovické věznice. Jiří Kopáček vzpomíná: „Proto, aby ta stavba mohla jít dopředu a nebyla přerušovaná týdenními výpadky, tak jsme dokonce využili té možnosti, že předseda Rudé hvězdy, pan František Samec, byl tehdy náčelníkem nápravně-výchovného ústavu, teda basy, v Českých Budějovicích, a ten nám po dohodě s vedením kraje – krajské správy MV – zajistil, že nám uvolnili asi tak pět až deset, podle možností, pracovníků, potrestaných.  Jednalo se většinou o lidi s „vážnými“ delikty, jako že se pohádali v hospodě, nebo že nedali někomu přednost v jízdě. Ty lidi se mohli pohybovat docela volně. Napřed je tam dovezli, hlídal je tam vždycky nějaký ten příslušník vězeňské ostrahy. No a později, když už na to nechtěli ty příslušníky ostrahy uvolňovat, tak jsme se dohodli s PS útvarem, že tam vždycky dá jednoho vojáčka, který tam s nimi pobýval. No a řekl bych, že těm lidem se to docela líbilo, protože žadonili o to, aby tam mohli jít i o sobotách a nedělích, když jsme tam dělali ty organizované brigády. To jsme vítali, protože oni, jak tam byli přes týden, věděli, co se bude dělat dál. Takže to takhle postupovalo. No a my jsme jim nějakou částku platili, ale kolik, to nevím, to šlo mimo mě, přes účtaře. Odváděli jsme věznici pro ně nějakou mzdu. A jim jsme tam poskytovali každýmu jedno pivo a jedny cigarety. Ale o tom ty náčelníci věznice nesměli vědět. To by nám bývali tehdy zarazili. Ale těm lidem se to líbilo, protože to byli většinou lidi tady z kraje nebo z Budějovic. Díky tomu, že tam dělali, nám chodili na brigády i jiný lidi, kteří se dobrovolně hlásili – my jsme věděli, že to je jejich manželka nebo syn a že si potřebuje s tátou nebo manželem popovídat. Takže on nakládal kolečko, ona to vozila nebo naopak. My jsme dělali, že to nevidíme, byli jsme rádi, že nám práce ubývá. Takže to byly takové partyzánské činnosti.“

A skutečně, v roce 1959 byl areál vystavěn, takže po osmi letech činnosti měla Rudá hvězda své domovské zázemí. A sloužilo nejenom jí – k dispozici bylo jak jedenáctileté škole, která byla vybudována v blízkosti, tak i fotbalistům budějovického Dynama, kteří na kvalitním trávníku odehráli divizní sezónu 1959/1960. Tajemství vzniku snad nejkvalitnějšího budějovického fotbalového trávníku poodhalil opět Jiří Kopáček:

„My jsme totiž byli prakticky jediný travnatý hřiště v Českých Budějovicích. A řekl bych, že hřiště docela kvalitní, protože na tom jsme si zvlášť nechali záležet. Vzpomínám si, k tomu, abychom dosáhli rovnosti plochy, tak jsme s nikláky vyměřili výšky okrajových lajn, výšku prostřední lajny, několika kolíky v celé té délce hřiště. Ten střed hřiště byl oproti okrajům asi o 60 cm zvedlý. Ono to prakticky při té velikosti není znát. No a my jsme té rovnosti docílili tak, že jsme asi po pěti metrech, aby tam na to vyšla asi šestimetrová lať, tak jsme udělali v podélné i příčné struktuře takovou síť z kolíků, kterou jsme těmi latěmi vyměřili do příslušných výšek. Potom jsme to ručně zaváželi, vyrovnávali. Tu nivelaci jsme dělali takhle ručně. Když jsme to stáhli těmi latěmi, tak se to teprve potom osévalo. To jsme taky získávali zkušenosti, jakým způsobem nebo co, od některých zahradníků, kteří nám říkali, jakou travinu na to máme dát. Tehdy žádný výběr nebyl, tak jsme museli do závodu někde na Táborsku. Tam byla nějaká Oseva, nebo co to bylo, která se zabývala pěstováním traviny. Tak ty nám milostivě prodali dva nebo tři metráky té traviny. Tehdy to bylo veliké množství, protože se to jinak prodávalo po půl kile někde pod rukou, nebo jak. No a tím jsme to osévali. Bylo toho málo, tak jsme ještě potom něco sehnali. Vzpomínám si, že některý z těch zahradníků nám řekl „Musíte do toho hlavně dát psineček bílý!“ Já vůbec nevěděl, co psineček, nebo to, vlastně vůbec je. Pro mě byla tráva jako tráva. Ani jsem nevěděl, že se tráva seje. To jsem si myslel, že roste samo od přírody. No takže jsme to takhle dělali. Navíc tedy jsme se potom zděsili, protože když to začalo vyrůstat, tak tam v tom byla samá lebeda. Tak jsme sháněli brigádníky, aby se to vytrhalo, než nám zase někdo, kdo o tom věděl, řekl, „to netrhejte, to netrhejte, to je jednoletá rostlina. To se jednou poseče a víckrát to neroste.“ Takže jsme tam nešťastně skotačili, že nám tam roste lebeda a tráva žádná, no ale nakonec se to podařilo. Nakonec jsme to nějakým způsobem udělali.

Travnaté hřiště tam bylo pěkné, dokonce se stalo, že několikrát přijeli i z Prahy z ČSTV, nějací experti. Dovolovali se, jestli si můžou vzít nějaké vzorky zeminy, aby to mohli prozkoumat, proč je tam tráva tak kvalitní. Tak jsme jim to dovolili. Proto tam taky přišlo Dynamo. Řeklo, že by tam chtělo hrát. No a pak došlo k tomu slavnostnímu otevření.“

 

Od divize k divizi (1958 – 1966)

Období konce padesátých let dvacátého století je vůbec pro fotbalový oddíl TJ Rudá hvězda České Budějovice šťastnou érou. Poté, co v předchozích sezónách mužstvo s rudou hvězdou na prsou okupovalo vesměs přední příčky krajského přeboru, konečně na konci sezóny 1957 – 1958 skončilo na kýženém prvním místě. A byl to ročník skutečně mimořádný a namáhavý.

Jak jsme již uvedli výše, celá padesátá léta se hrálo podle sovětského modelu jaro – podzim. Změna přišla právě v ročníku 1957 – 1958, který se hrál tříkolově jaro – podzim – jaro. Mužstva krajské I. A. třídy, jak se tehdy fakticky krajský přebor jmenoval, odehrály po 33 zápasech, což byl úctyhodný počet. O napínavém průběhu soutěže svědčí výsledná tabulka:

  1. RH Č. Budějovice             33     22     4         7     89 : 40       48

  2. Jiskra Strakonice             33     19     8         6     89 : 47       46

  3. RH Volary                       33     21     4         8     88 : 46       46

  4. Spartak Písek                    33     18     8         7     78 : 53       44

  5. Dukla Č. Budějovice        33     14     6       13     89 : 74       34

  6. Lokomotiva ČB               33     12     8       13     68 : 70       32

  7. Spartak Sezimovo Ústí   33     14     3       16     59 : 58       31

  8. Tatran Tábor                   33     13     5       15     70 : 76       31

  9. Tatran Zliv                       33       9     8       16     59 : 64       26

10. Spartak Milevsko             33     11     4       18     71 : 97       26

11. Sokol Čtyři Dvory           33       7     5       21     55 : 112     19

12. Lokomotiva Veselí           33       5     3       25     48 : 125     13

Do divize postoupilo mužstvo RH České Budějovice a doprovodila ho Jiskra Strakonice.

Fotbalovou sezónu 1958 – 1959 nastoupilo mužstvo Rudé hvězdy pod zkušeným trenérem Františkem Házlem, bývalým hráčem SK a Meteoru České Budějovice. Své zápasy hrálo na stadionu Slavoje na Střeleckém ostrově.

Bohužel, sezóna se Rudé hvězdě nepovedla – její první divizní rok byl současně rokem posledním. V tabulce skončil budějovický tým na posledním, čtrnáctém místě s pouhými 11 body (na třináctém místě skončila Jiskra Strakonice s 13 body).

V roce 1959 se také odehrál první ročník soutěže O pohár Jihočeské pravdy. Zúčastnilo se ho šest mužstev. Krajské město representovaly tři týmy – Slavoj, Dynamo a Rudá hvězda. Vedle nich hrály dva zástupci ze Strakonic – Spartak a Jiskra. Posledním účastníkem bylo písecké Dynamo. Výsledná tabulka: 1. Slavoj Č. Budějovice 9 bodů, 2. RH Č. Budějovice 7, 3. Dynamo Písek 6, 4. Dynamo České Budějovice 6, 5. Spartak Strakonice 0, 6. Jiskra Strakonice 0.

Následujících šest sezón hrálo první mužstvo fotbalistů s rudou hvězdou se střídavými úspěchy – podle toho, jak se podařilo trenérům vhodně doplnit kádr o nové brance. Ne vždy to bylo jednoduché: „Skutečně, my jsme měli možnost, na rozdíl od vyšších ligových manšaftů, stahovat lidi od Znojma po Sušici. I když na druhou stranu nikdy nebylo jisté, že ten kluk zápas odehraje, protože prvořadá byla služba. Nebo když se špatně podíval na nějakého poddůstojníka, tak mu to zarazil. Samozřejmě, ty civilní oddíly, za které ty kluci hrát nemohli, protože byli odvedení k PS útvaru, tak že ty by nás milovali, tak to asi ne. To je ale asi normální záležitost, to nepřekračovalo žádnou míru. Když si vzpomenete na Duklu, to byl prakticky jediný profesionální manšaft, který u nás tehdy existoval. Je to třeba brát z hlediska doby, ve které se to odehrává.“

Mužstvo skončilo třikrát na čtvrtém místě, jednou skončili fotbalisté RH jedenáctí. Jihočeši neměli v těchto letech žádného zástupce v první fotbalové lize, sporadicky hráli v lize druhé, v divizi se přetahovali s mužstvy ze západních Čech.

Sezóna 1960 – 1961 byla ve znamení organizačních změn v naší kopané, které souvisely se změnami v územní struktuře Československa:

„Jak je již všeobecně známo, mění se letos rozdělení krajů v naší republice. I náš Českobudějovický kraj bude samostatnou oblastí, která převezme několik okresů z Jihlavska, Blatensko a část okresu Votice.

Tato změna bude mít vliv i na uspořádání soutěží kopané v příští sezóně. Do Jihočeského kraje se opět vrátí z Jihlavska Pelhřimov, Pacov, Žirovnice a Humpolec, vedle řady drobných oddílů a jednot. Celkové uspořádání fotbalových soutěží zaznamená tedy nutnou změnu.

Je pochopitelné, že naše nejvyšší soutěž kopané I. liga zůstává beze změny. II. liga bude mít tři skupiny. Z toho budou dvě v Čechách a na Moravě a jedna na Slovensku.

Oblastní soutěže dnešního složení se ruší. První dva oddíly postoupí letos do II. ligy a ostatní oddíly z této soutěže přejdou do krajských přeborů I. A. třídy, které vlastně budou oblastní soutěží. Podle tohoto stavu se bude skládat krajský (oblastní) přebor z oddílů, které přijdou z dnešní oblastní soutěže (u nás je to Slavoj České Budějovice, Spartak Strakonice, Rudá hvězda Volary a Dukla Tábor, nepostoupí-li z nich některý oddíl do II. ligy, a z Jihlavska je to Spartak Pelhřimov) a počet oddílů na 12 se doplní z těch, které se v nynějším krajském přeboru nejlépe umístí (z Jihlavska by připadaly v úvahu ještě Humpolec, Žirovnice a Pacov).

Dále budou místo dosavadních soutěží I. B. třídy II. třídy, jež budou mít dvě skupiny po 12 oddílech. Ostatní oddíly pak přejdou do okres. soutěží, jež si budou samostatně řídit okresní sekce.

Tento návrh sekce kopané byl již schválen předsednictvem KV ČSTV v Čes. Budějovicích a nabývá platnosti pro sezónu 1960 až 1961. Vítěz krajského (oblastního) přeboru postupuje pak přímo do II. ligy. Tímto uspořádáním zvýší se úroveň krajského přeboru a jistě to bude mít příznivý vliv i na návštěvníky našich hřišť. Vždyť při dnešním uspořádání soutěží kopané v kraji je návštěva průměrně 100 – 300 diváků, a to je opravdu málo. Oddíly pak budou mít mnohem menší režii se zápasy, neboť soupeři nebudou tak vzdáleni.“

V červnu a následně v červenci 1960 se pak objevilo na stránkách krajského tisku další upřesnění:

„Návrh na uspořádání soutěží v kopané. Jak se bude hrát v kraji

Přinášíme vám dnes návrh sekce kopané KV ČSTV na uspořádání soutěží v roce 1960 – 61.

Krajský přebor bude mít 14 účastníků a budou to 3 oddíly oblastní soutěže a 11 oddílů z I. A. třídy kraje Č. Budějovice a části bývalého kraje Jihlava. Celky budou určeny podle umístění v tabulce. Z přeboru bude postupovat jeden oddíl a sestupovat nejméně dva oddíly. Podmínkou účasti v krajském přeboru je mít v soutěži dorostenecké družstvo (včetně vojenských celků), dále pak jednoho rozhodčího, který odřídí nejméně dva zápasy za měsíc.

I. A. třída bude rozdělena na skupinu Severovýchod a Jihozápad. V první skupině bude hrát 12 oddílů z okresů Č. Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec, Pelhřimov z oddílů I. A. třídy kraje Č. Budějovice a bývalého kraje Jihlava a dále pak oddíly I. B. třídy podle pořadí. Ve druhé skupině bude stejný počet (12) oddílů z okresů Český Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek a složení stejné jako u skupiny první. Postupovat budou vítězové skupin a jeden oddíl na druhém místě. Ovšem oddíly na druhém místě sehrají na neutrálním hřišti kvalifikační zápas. Sestupovat budou tři oddíly z každé skupiny.

Jmenovitý návrh bude vypracován, jakmile budou uzavřeny všechny soutěže na Jihlavsku. Navíc si sekce ponechává právo vyhrazení změn. Budeme naše čtenáře okamžitě po skončení těchto jednání informovat, kdo z oddílů bude hrát v uvedených soutěžích.“

Krajská sekce kopané zařazovala oddíly. Kdo bude hrát krajský přebor a I. A. třídu

Dnes vám přinášíme rozdělení oddílů konané pro rok 1960/61, tak, jak budou hrát v jednotlivých soutěžích. Jedná se o oddíly krajského přeboru a I. A. třídy. Zařazení bylo provedeno na základě umístění oddílů v mistrovství 1959/60, včetně přidělených oddílů kraje Jihlava.

Krajský přebor bude mít 14 účastníků, vítěz přeboru bude postupovat přímo do II. ligy a sestupovat budou nejméně 2 oddíly. V případě sestupu dalšího oddílu kraje Č. Budějovice z II. ligy, sestupuje další oddíl krajského přeboru. A nyní kdo bude krajský přebor hrát: 1. Spartak Strakonice, 2. RH Volary I., 3. Spartak Pelhřimov, 4. Dukla Písek, 5. Spartak Milevsko, 6. Jiskra Humpolec, 7. RH Č. Budějovice, 8. Dukla Týn n. Vlt., 9. Spartak Písek, 10. Dukla Tábor II., 11. Igla Č. Budějovice, 12. Dukla Č. Budějovice, 13. Dynamo Čes. Budějovice II., 14. Slavoj Pacov.

I. A. třída je rozdělena na dvě skupiny. Skupinu severovýchodní a jihozápadní. Vítězové skupin postupují přímo do krajského přeboru. V případě, že nesestoupí žádný oddíl našeho kraje z II. ligy, postupuje ještě vítěz kvalifikačního zápasu oddílů, které se umístí na druhém místě ve skupině. Sestupuje z každé skupiny po 4 oddílech. V případě postupu vítěze kvalifikačního zápasu, sestoupí ze skupiny, ze které druhý oddíl postupuje, o jeden oddíl méně.

Severovýchodní skupinu budou hrát tyto celky: 1. Spartak Soběslav, 2. VS Tábor, 3. Tatran Lišov, 4. Dukla Jindřichův Hradec, 5. Lokomotiva Č. Budějovice, 6. Jiskra N. Bystřice, 7. Sokol Planá nad Lužnicí, 8. Sokol Suchdol nad Lužnicí, 9. Sokol Čtyři Dvory, 10. Tatran Hluboká nad Vltavou, 11. Slavoj Č. Budějovice II., 12. Slavoj Žirovnice.

Jihozápadní skupina: 1. Jiskra Strakonice, 2. RH Volary II., 3. Dukla Bechyně, 4. Dukla Prachatice, 5. Tatran Prachatice, 6. Slavoj Volyně, 7. Slavoj Protivín, 8. Jiskra Vimperk, 9. Tatran Zliv, 10. Slavoj Č. Krumlov, 11. Spartak Strakonice, 12. Tatran Větřní.

Skupiny I. A. třídy mají tedy po 12 účastnících. Soutěže budou tedy určitě vyrovnané a zdá se, že ani krajský přebor a I. A. třídy nemají jasného favorita. Teď už se budeme jen těšit na zahájení na hřištích. Věřme, že všechny celky přijdou k prvním zápasům dobře připraveny a všichni příznivci kopané budou vidět dobrý sport.“

O činnosti oddílu a jednoty se v těchto letech můžeme dozvědět dílem z výroční zprávy předsedy TJ Františka Samce z 15. ledna 1964, dílem opět z časopisu Tělesná výchova a sport v ministerstvu vnitra a TJ Rudá hvězda 1964 – 1966.

Předsedou TJ Rudá hvězda České Budějovice byl před rokem 1964 a na výroční schůzi post obhájil František Samec, místopředsedou byl opět zvolen člen PS útvaru Strolený a tajemníkem Jiří Koudelka. V jednotě v té době pracovaly oddíly základní tělesné výchovy, lehké atletiky, sportovní gymnastiky, sportovní střelby, motorismu, kopané, odbíjené, kanoistiky, lyžování, juda a vodního motorismu.

V roce 1963 pokračovaly dílčí úpravy sportovního areálu úpravou okolního terénu (příjezdová komunikace, ozdobné travnaté pásy, apod.). Za rok 1963 odpracovali členové TJ celkem 2 131 brigádnických hodin. Mezi všemi vynikali členové výboru Koudelka a Samec.

Ze zprávy se dále dozvídáme, že v roce 1962 bylo „díky obětavé práci s. Komendy založeno dorostenecké družstvo z řad odchovanců TJ RH a v uplynulém roce bylo doplněno druhým družstvem. Stejně tak i u žactva došlo k rozšíření o 3. Družstvo, takže v současné době má oddíl 2 družstva dospělých, 2 dorosty a 3 žákovská družstva.“ Počet registrovaných fotbalistů činil 48 dospělých, 30 dorostenců a 74 žáků. Trenérem dorosteneckých družstev byl pan Komenda, tři žákovská družstva měl pak na starosti trenér Pajma!

Za další dva roky, v roce 1966, uvádí časopis TV a sport v ministerstvu vnitra… pro TJ RH České Budějovice o jeden oddíl méně – činnost ukončil oddíl lyžování.

Sezóna 1965 – 1966 znamenala druhý vrchol v historii fotbalového oddílu – paradoxně však bylo první místo v krajském přeboru a tedy i postup do divize tělovýchovné jednotě odejmuto – přejmenováním fotbalového oddílu TJ RH České Budějovice na Dukla Rožnov! Stalo se tak před posledním kolem soutěže. Důvodem bylo administrativní převedení složek Pohraniční stráže z ministerstva vnitra k vojskům ministerstva národní obrany. Svá utkání hrálo i nadále na stadionu RH. Administrativně však bylo odděleno a včleněno do nové sportovní jednoty Dukla Rožnov. Takto zahájilo i divizi. Trenérem mužstva byl Matěj Homola. Rožnovští prodělali tvrdou přípravu, sehráli několik turnajů a přátelských zápasů (Klikov, Česká Lípa, Tábor, Brno, Suchdol nad Lužnicí); základ mužstva se opět díky odchodu starších vojáků a příchodu nováčků částečně obměnil. Začátek divizní soutěže tedy rožnovští očekávali s nadějemi a mírným optimismem.

Na začátku ledna 1967 došlo k dalšímu přejmenování – z Dukly Rožnov se stal tým Hraničář České Budějovice. Tento název pak zůstal mužstvu i v následujících letech. Nicméně sezóna se Hraničářům příliš nevyvedla, po 26 kolech skončili na sestupovém 13. místě (14 bodů, skóre 28:48) před Iglou České Budějovice (9 bodů, skóre 18:74). Svědkem jejich jarních zápasů již ale stadion v centru města nebyl.

Na opačném konci tabulky skončilo Dynamo České Budějovice (39 bodů, skóre 55:18) před Karlovými Vary (39, 54:19). Stalo se tak díky poslednímu kolu, kdy Dynamo vyhrálo na hřišti Loko ČB nad domácími 10:0 a K. Vary vyhráli doma nad Iglou ČB pouze 5:1. Skóre rozhodlo ve prospěch Budějovických, kteří se tak mohli těšit na postup do II. ligy.

Rudé hvězdě České Budějovice zůstalo druhé družstvo, „B“ tým, a ten se stal účastníkem I. B třídy, skupiny A. Začátek soutěže ročníku 66/67 už ale hrál tým RH ČB bez přídomku „II“. Po 22 kolech skončili fotbalisté RH na 10. místě (19 bodů, skóre 43:65). Za nimi skončily jen týmy Pištína (15 bodů, skóre 30:52) a Větřní (6 bodů, skóre 18:95).

 

O veliké budějovické aféře

Na tomto místě musíme udělat zdánlivou odbočku z dosud jinak zatím souvislého děje. Za to, že Hraničář České Budějovice nakonec z divize nesestoupil, mohla aféra, která vypukla bezprostředně po skončení soutěže a kterou odstartoval divoký výsledek zápasu Lokomotiva České Budějovice – Dynamo České Budějovice 0:10.

Aby byl závěr soutěže regulérní, měly mít zápasy posledního kola, které rozhodovaly o postupu do druhé ligy, Slávie Karlovy Vary – Igla České Budějovice a Lokomotiva České Budějovice – Dynamo České Budějovice výkop v 17.30 hodin. V západních Čechách se tak skutečně stalo, ne tak v Suchém Vrbném. Časový sled událostí byl následující:

„V 17.15 podepisuje Lokomotiva zápis – 17.30 vše vyplněno, rozhodčí volá mužstva k nástupu – 17.32 se objevují mužstva na place, ale na hřišti je kropicí vůz. Rozhodčí ho vyhání a zjišťuje, že jsou smazány hlavní čáry. Dává obtáhnout trestná území, odmítá snahu obnovit i středový kruh. – 17.40 zahájení zápasu. Přestávka místo stanovených deseti minut trvá 13 minut, při nástupu je opět kropicí vůz na hřišti. Než se může začít, ubíhají 4 minuty, takže přestávka trvá déle o 7 minut a zápas se celkově zpožďuje o 17. minut.“ V době, kdy skončil zápas v Karlových Varech, byl stav na Lokomotivě 0:7 ve prospěch Dynama. Telefonem se hosté dozvěděli výsledek a náhle se rozpadaly góly až na kýžený výsledek 0:10!

Ale i v Karlových Varech se děly podivné věci. Trenér Igly nasadil do zápasu dorostence, kterým sezóna skončila. Výsledek po prvních 45 minutách pro hosty vypadal nadějně – prohrávali pouze 0:1. Na začátku druhého poločasu však dostávají v těsném sledu tři branky, které padly vinou středního obránce Igly Minaříka. Po jeho vystřídání se již zápas dohrál v klidu. Vyšla však najevo další zajímavost. Karlovarští pozvali Iglu do Varů již na sobotu, ale protože měli Budějovičtí informace, že bývalý hráč Dynama Kundrát, který usiloval o přestup právě do Slávie, kontaktoval jejich hráče Minaříka, rozhodli se pro odjezd do západních Čech až v den zápasu.

Klasická situace – ani jedno ze zúčastněných mužstev nemá čisté svědomí, jediné, co chybí, jsou přímé důkazy, zůstává pouze tušení souvislostí. Inu – fotbalová klasika. Vše měla rozlousknout sportovně-technická komise ústřední sekce kopané.

Adrenalin stoupá „vyšetřovatelům“ v okamžiku, kdy do místnosti vstoupil jako hlavní trumf Slávie – hráč Lokomotivy Miroslav Veselý. Ten totiž bez udání důvodu opustil v 60. minutě hrací plochu (za stavu 0:5). Nyní k tomu sdělil: „Zabalil jsem to, protože to bylo zbytečné. Měl jsem dělat vola 11 nebo 13 lidem? Už když jsme šli na plac, řekl mi Karel Procházka, že je to bouchnutý. Otipoval jsem během hry šest lidí: Hrubý, Knížek, Hrmo, Kamiš, Hájek, Šramota. Nejdříve se říkalo, ještě v úterý na tréninku, že my zelení, budeme proti černým hrát naplno. Nakonec jsme to odjeli. Kropičák na hřišti, to jsme tam neviděli už dva roky. O poločase se svlékl Procházka, vůbec mi nepůjčil míč. Dostali balík, to víte, švestky to nebyly. Tak mezi 700 – 1 000 pro každého hráče. Zraněn jsem nebyl, jen Hrubý. Budějický to také chtěl „sbalit“, chvíli hrál a chvíli seděl na lavičce. Po zápase jsme byli na pivu. Šramota mi na záchodě řekl: „Počkej, za chvíli přinesou prachy, dostaneš taky.““  

Aby byla situace ještě veselejší, předseda oddílu Lokomotivy Vlk při následné konfrontaci Veselého výpověď odmítl a sdělil, že ho bude žalovat. Z výpovědi dalšího „hrdiny“, dynamovsko-slávistického hráče Kundráta, vyšlo najevo, že sondoval u hráče Igly Minaříka, „jak míní Igla hrát, mluvil o kiksech, které by mohly pomoci. Úplaty nedával, ani nesliboval, ale přišel se druhý den znovu zeptat, zda mluvil Minařík s některými hráči. Minařík to odmítl a učinil písemné prohlášení před svým výborem.“ Dále Kundrát přiznal, že slyšel o schůzce tří zúčastněných budějovických oddílů, kde se měl ukout plán na neděli. Předsedové Dynama, Lokomotivy a Igly schůzku potvrdili. Že by měli kout pikle, však rozhodně popřeli.

Jednání disciplinární komise ústřední fotbalové sekce v Praze pak pokračovalo zasedáním 13. července. Další bombu zde odpálil opět hráč Lokomotivy Miroslav Veselý: „Po zralé úvaze jsem se rozhodl dementovat své prohlášení, které jsem učinil při posledním jednání. Dne 6. července mne navštívil zástupce karlovarské Slávie, který mne požádal, abych svědčil proti budějovickému Dynamu. Vzhledem k finanční tísni, do které jsem se při řešení svého soukromého problému dostal, jsem se podvolil. Byl jsem vyzván k cestě do Karlových Varů, abych mohl být instruován, jak mám v Praze u komise vypovídat. Vše, co jsem posledně proti Dynamu ČB a normálnosti průběhu jeho utkání s námi řekl, odvolávám. Potvrdil jsem to také na OV ČSTV v Českých Budějovicích.“

Po této výpovědi následoval přibližně dvouhodinový výslech hráčů Lokomotivy. Když už to začalo vypadat, že suchovrbenský oddíl je hlavním viníkem celé aféry, prohlásil jeho hráč Kamiš, že: „na jeho pracovišti v n. p. Motor ho navštívil před utkáním karlovarský Kundrát a řekl mu, že když Lokomotiva neprohraje víc než 0:4, dá mu pro zadáky Lokomotiv y 2 000 korun.“

Do celé aféry bylo namočeno i několik hráčů písecké Dukly, o jejichž služby mělo po skončení vojenského angažmá v Písku zájem právě Dynamo; jeho činovníci jim měli každému slíbit odměnu 200 korun za to, když ve vzájemném zápase zařídí body pro Dynamo.

Dne 17. července pak vynesly sportovně-technická a disciplinární komise svůj verdikt: „Podle čl. 130 Soutěžního řádu, kap. XXII „Poznámka“, dospěla STK ústřední sekce kopané k přesvědčení, že soutěž byla v závěru oběma budějovickými oddíly narušena a ohrozila tak dobrou pověst čs. kopané.

Přihlížejíc k výpovědi rozhodčího utkání Schneidera a s poukazem na čl. 137 kapitoly XXIII., rozhodla STK započítat oběma mužstvům Dynamu i Lokomotivě, pasivní skóre 0:3 a body nepřiznat nikomu. Oba českobudějovické oddíly, Lokomotiva i Dynamo, sestupují z divize a to: Lokomotiva o jeden stupeň, Dynamo o dva stupně, podle odst. 6 Disciplinárního řádu. V důsledku tohoto rozhodnutí postupuje do II. ligy z divizní skupiny A oddíl Slávia K. Vary.

Počet účastníků v divizi A ročník 1967-68 se doplňuje na 13 oddílů tím, že Dukla Hraničář ČB v divizní soutěži zůstává…

Disciplinární komise neprokázala, že ovlivnění utkání ze strany hráčů Lokomotivy ČB se stalo za úplatu a došla k závěru, že se tak stalo přinejmenším ze sympatií a nezdravého lokálpatriotismu.“

Vedle toho, že Lokomotiva České Budějovice byla „přemístěna“ do krajského přeboru a Dynamo České Budějovice potupně do I. A. třídy skupiny B, padly i další tresty. Hráči Dukly Písek, kteří neohlásili pokus o úplatu, byli potrestáni nepodmínečným měsíčním distancem. Hlavní rozhodčí zápasu Schneider se předal k dalšímu šetření komisi rozhodčích.  Pro něj, i jeho čárového kolegu z onoho zápasu, rozhodčího Jandu, pak byl připraven na jednání komise 3. srpna následující trest: Vladimír Schneider byl vyloučen z řad rozhodčích a byl mu vysloven zákaz výkonu jakékoliv funkce v tělovýchově na dobu dvanácti měsíců. Rozhodčí Václav Janda pak byl za nepřípustné ovlivňování rozhodčího Schneidera vyloučen z řad rozhodčích i členů ČSTV. Trenéru Dynama Františku Čurdovi byla zastavena činnost.

Disciplinární komise mimo jiné konstatovala, že: „Rozhodčí Vlastimil Schneider nepostupoval podle řádů, nezajistil včasný začátek utkání a druhého poločasu, a tím vlastně pomohl k regulaci výsledku, a podle jeho vlastní výpovědi vzal úplatu 200 korun. Obědval, večeřel a později navštívil i dvě vinárny v Českých Budějovicích (Duklu, Dům armády, Hrozen a druhou vinárnu si již nepamatuje) spolu s rozhodčím Jandou, trenérem Čurdou a s dalšími dvěma osobami. Bylo zjištěno, že také žádal od V. Jandy nějaké součástky (směrovky) na motocykl. Václav Janda nejprve napsal dopis, že se sešel se Schneiderem náhodně, ale v další výpovědi se přiznal.“ 

Co bychom dali za to, aby se v úplatcích dnešního fotbalového světa točily peníze pouze v řádu stokorun… Inu, jiná doba, jiná měřítka.

 

Léta sedmdesátá a osmdesátá

Nutno objektivně podotknout, že od konce padesátých let zaznamenal československý sport, kopanou nevyjímaje, bouřlivý rozvoj. Na začátku roku 1970 se celkový počet sportovců na okrese České Budějovice pohyboval kolem 15 000! Provádělo zde činnost 89 tělovýchovných jednot, z toho přímo v Č. Budějovicích 31 TJ, jejichž členové tvořili kolem šedesáti procent členské základny celého okresu. Na Českobudějovicku působilo 20 sportovních svazů včetně turistiky a svazu Sokol, ve 300 oddílech se provozovalo 33 druhů sportovních činností. Nejmasovější organizací byl Sokol, který ve 43 odborech sdružoval 4 050 členů, následovala kopaná, která byla zastoupena v 57 oddílech 3 500 členy, dále lední hokej se 717 registrovanými hráči, volejbal se 670 členy atd.

Největší jednotou krajského města byl v roce 1969 Sokol s 900 členy. Teprve na dalším místě byla Škoda s 878 členy (v roce 1967 jich ještě měla 1 400, o rok později již jenom 1 050) a na třetím Rudá hvězda s 830 členy. K určitému poklesu členstva nedošlo jenom v TJ Škoda, ale také v Dynamu, Lokomotivě, v Nových Hradech, Rudolfově atd. V okrese dále působilo šest vojenských tělovýchovných jednot Dukla.

V roce 1970 měla TJ RH České Budějovice celkem 712členů, z toho příslušníků MV bylo 273, mládeže 332, civilistů 107. Trenér z povolání v jednotě nebyl žádný, dobrovolných trenérů bylo celkem 33, dobrovolných cvičitelů 8, dobrovolných rozhodčí měla jednota 36, sportovních oddílů celkem 9, navíc jeden odbor ZTV a turistiky. V jihočeském kraji byly celkem tři TJ RH.

O rok později měla TJ RH České Budějovice celkem 716 členů soustředěných v deseti oddílech. Z těchto členů bylo 228 příslušníků SNB a občanských zaměstnanců. Příslušníků sboru nápravné výchovy v Českých Budějovicích bylo pouze 17. Z „civilistů“ bylo 89 mužů a 50 žen. Dorostenců pak 85, dorostenek 61, hochů v žákovském věku 99 a děvčat 87. Oddíl kopané byl po základní tělesné výchově a lehké atletice třetím nejpočetnějším v Rudé hvězdě. TJ RH měla dále celkem 36 rozhodčích, 19 trenérů a 6 cvičitelů.

V roce 1975 vypadala statistika tělovýchovné jednoty následovně.

 

Celkem členů	1 540
Z toho příslušníků MV	536
Členové RH - civil	402
Mládež	602

 

 

Jednotlivé oddíly:

 

Lehká atletika	186 členů	Odbíjená	62
Judo	74	Motorismus	41
Kanoistika	29	Sportovní střelba	18
Kopaná	116	Požární sport	48
Lyžování	28	ZRTV	268

 

 

K 31. 12. 1976 jsou zachyceny následující údaje:

 

Celkem členů	1 225
-         Z toho mužů	646
-         žen	174
-         mládež	401
Příslušníků MV	328
Civilních osob	498

 

 

Další statistiku členstva máme z roku 1983, údaje se však týkají celé Československé socialistické republiky. Nicméně nebude na škodu si zde tyto údaje uvést.

K 31. 12. 1982 působilo na území Československé socialistické republiky celkem 143 TJ RH/ČH. Z toho v České socialistické republice jich bylo 95, na Slovensku 48. V těchto 143 organizacích bylo soustředěno 38 418 členů (30 404 v TJ RH v ČSR, 8 015 v TJ ČH v SSR).

Členstvo se dělilo do tří kategorií – příslušníci MV (Sbor národní bezpečnosti, pohraniční stráž, vojska ministerstva vnitra, sbory nápravné výchovy), mládež do 18 let a nakonec „civilní občané“.

Z celkového počtu členů TJ RH/ČH v ČSSR uváděných k 31. 12. 1982 (viz výše) bylo příslušníků MV celkem 20 110. Z toho jich bylo 15 876 příslušníků SNB, 1 635 příslušníků PS a vojsk MV (včetně vojáků základní služby) a 2 599 příslušníků SNV. Dlouhodobě tvořili tito členové přibližně padesát procent členské základny (mládež pak dlouhodobě ke třiceti procentům a civilisté něco málo přes dvacet procent).

Vývoj počtu TJ RH/ČH v letech 1978 až 1982:

 

Počet RH	1978	1979	1980	1981	1982
v ČSSR	130	135	139	142	141
v ČSR	88	91	95	95	94
v SSR	42	44	44	47	47

 

 

Vývoj členské základny RH/ČH v letech 1978 až 1982:

 

Počet členů	1978	1979	1980	1981	1982
v ČSSR	30 995	36 471	38 028	39 725	38 418
v ČSR	25 616	29 786	31 186	32 074	30 403
v SSR	5 379	6 685	6 842	7 651	8 015

 

 

Pořadí KS SNB podle počtu organizovaných příslušníků v roce 1982:

 

Ústí nad Labem	448	Banská Bystrica	148
Ostrava	414	Košice	135
Hradec Králové	338	Plzeň	109
Brno	298	Správa SNB Praha	730
České Budějovice	286	S SNB (společně s MV SSR)	403

 

 

Pořadí krajů podle průměrné organizovanosti příslušníků Okresních správ SNB (bez OS SNB se sídlem v krajských městech) v roce 1982:

 

Východoslovenský	105, 3 přísl.	Jihomoravský	73
Středoslovenský	98, 3	Severočeský	68, 2
Severomoravský	89, 7	Jihočeský	45, 9
Západoslovenský	87, 4	Západočeský	37
Východočeský	82, 3	Středočeský	35, 2

 

 

Poslední statistika tohoto období je z roku 1988.

Tato Zpráva o výsledku komplexní kontroly činnosti a metodické pomoci u Vzorné TJ RH České Budějoviice se týká, na rozdíl od předchozí uvedené, výhradně TJ RH České Budějovice. Takže se dá říci, že máme díky ní zmapovanou Rudou hvězdu na konci jedné historické epochy.

Předsedou celé tělovýchovné jednoty byl pplk. JUDr. Jan Šindelář, jinak zástupce pro věci politické Krajské správy Sboru národní bezpečnosti v Českých Budějovicích, funkci tajemníka jednoty pak zastával mjr. Jiří Fiala.

Jednota měla v době kontroly, tedy v prosinci 1988, celkem 1 078 členů. Z toho bylo 242 příslušníků MV, 22 vojáků základní služby, 452 členů z řad mládeže a 362 civilních členů.

Složení členské základny:

 

oddíly	celkem	mládež	civil	KS SNB	PS	SNV	Vojáci zákl. služby
ZRTV	277	113	154	8	2	-	-
turistika	51	6	25	12	8	-	-
kopaná	93	54	6	-	11	-	22
kanoistika	30	8	16	6	-	-	-
odbíjená	115	66	40	9	-	-	-
atletika	172	145	25	2	-	-	-
lyžování	26	10	11	5	-	-	-
požární	26	-	26	-	-	-	-
Sport. střelba	47	-	7	28	4	8	-
tenis	77	33	29	12	2	1	-
Orient. běh	26	17	2	6	1	-	-
hokej	20	-	7	13	-	-	-
SNV	5	-	-	-	-	5	-
PS	3	-	-	-	3	-	-
přispívající	96	-	-	96	-	-	-
důchodci	8	_	8	-	-	-	-
ostatní	6	-	6	-	-	-	-
celkem	1 078	452	362	197	31	14	22

 

 

Jak vidno, fotbalisté byli čtvrtým nejpočetnějším oddílem Rudé hvězdy, hned za oddílem základní rekreační tělesné výchovy, atletikou a odbíjenou.  Pro dvě mládežnická družstva a jedno družstvo dospělých bylo vyčleněno celkem osm trenérů.

Nejenom statistikou je však živa historie. Na Rudé hvězdě se ani v průběhu sedmé a osmé dekády dvacátého století nezastavily dějiny. Událo se zde mnoho zaznamenáníhodných událostí. Jednou z nich byl například celostátní přebor ministerstva vnitra ve volejbale, který proběhl ve venkovních prostorách stadiónu Rudé hvězdy ve dnech 6. a 7. července 1972. Zúčastnilo se ho celkem třináct družstev. Na prvním místě skončili volejbalisté KS SNB Ústí nad Labem, na druhém pak KS SNB Praha, na třetím družstvo FMV Praha. Volejbalisté RH České Budějovice skončili celkově na sedmém místě.

V letech 1973 a 1974 byla v areálu TJ RH uskutečněna další důležitá investiční akce – přístavba a nástavba tělocvičny. V oficiálním zdůvodnění výstavby a dostavby tělocvičny se píše: „Výbor TJ – RH společně s KS – SNB který je vlastníkem objektu budov tj. tělocvičny, hodlá provést nástavbu nad stávajícími garážemi a sociálním zařízením.

Nástavba by navazovala na budovu tělocvičny, při čemž by z části bylo využito přízemí budovy, kde jsou umístěny garáže a šatny.

K plánované nástavbě se přikročuje na základě nevyhovujících současných ubytovacích prostorů, nutných pro sportovní činnost, kterou TJ – RH provádí. Tělovýchovná jednota RH má v současné době devět sportovních oddílů a členská základna se cca pohybuje kolem devíti set členů. Jde o jednu z největších tělovýchovných jednot s širokou sportovní činností.

Kromě sportovní činnosti TJ – RH využívají tělovýchovného zařízení např. školy, armáda a jiné tělovýchovné jednoty např. Motor, kde pořádají různé sportovní akce i celostátního charakteru. Z těchto důvodů stávající šatnový prostor naprosto nevyhovuje a stěžuje celkovou činnost, prováděnou v areále TJ – RH.

K vyřešení této nepříznivé situace výbor tělovýchovné jednoty společně s KS – SNB hodlá provést nástavbu, kde by jednak byly zřízeny šatny a ubytovny k využití jak pro sportovní činnost, tak i služební úkoly. Podle plánu je počítáno s rozšířením tělovýchovného zařízení, čímž by podstatně stoupla činnost celé jednoty a proto výstavbou šatnových prostorů byl by tento problém perspektivně vyřešen. Podle situace v některých případech by zde bylo poskytnuto ubytování sportovcům c rámci OV – ČTO.“      

Byly zpracovány dvě varianty nástavby, které se od sebe odlišovaly v počtu ubytovacích prostor v prvním patře a v řešení vstupu do areálu. První varianta počítala s 16 místnostmi různých velikostí a s ponecháním stávajících průchodů do areálu Rudé hvězdy, které by tím pádem byly zastřešeny. Druhá zpracovaná varianta plánovala do prvního patra 23 místností. Hlavní vchod do areálu byl dle ní řešen excentricky umístěnou novou branou. Stávající průchody měly být zastavěny a využity na šatny a umývárny. Realizovala se druhá varianta a v této podobě slouží tělocvična jednotě dodnes. Místo bytů v prvním patře jsou zde však již kanceláře, místnost správce, kancelář předsedy fotbalového oddílu SKP a malá tělocvična pro oddíl karate.

Oddílu se nevyhýbaly ani různé aféry a případy související s činností Sboru národní bezpečnosti resp. Státní bezpečnosti. V archivu se zachoval záznam z šetření jedné takové z roku 1976. Mělo se jednat o údajné prozrazení informací o konspiračních bytech Státní bezpečnosti, kdy měl od jednoho takového nabízet klíč tajemník TJ RH kpt. Jiří Fiala trenéru oddílu lehké atletiky Koczkovi. Fiala měl také Koczku upozornit na příslušníka Stb, který se zúčastnil zájezdu oddílu lehké atletiky do Německé demokratické republiky. Následné šetření tyto informace neprokázalo a bylo uzavřeno.

V roce 1982, u příležitosti 30. výročí založení RH v Československu, byli navrženi na ocenění zasloužilí činovníci českobudějovické Rudé hvězdyVáclav Koudelka, František Tománek, Jan Greiner, Václav Pohanka a Josef Grabmüller. Ocenění nakonec dostal v Praze pouze Václav Koudelka.

***

Sedmdesáté a osmdesáté roky znamenaly pro fotbalový oddíl Rudé hvězdy na sportovním poli opětovný návrat do krajského přeboru a rozvoj mládežnických aktivit.  

V sezóně 1970/1971 skončili fotbalisté Hraničáře České Budějovice na posledním, čtrnáctém místě divize s rekordně nejnižším počtem bodů a nejpasivnějším skóre v historii soutěže (z 26 zápasů nevyhráli ani jediný, remizovali ve dvou a zbývajících 24prohráli. Skóre bylo hrozivé – 12 : 74). Fotbalisté Rudé hvězdy hráli v té době českobudějovickou okresní soutěž a skončili na druhém místě.

Rozkazem velitele pohraniční stráže č. 4 z 24. 3. 1972 došlo k převelení oddílů VTJ Dukla po několika letech zpět na oddíly TJ RH. Rozkaz podepsal genpor. Ing. František Šádek. Rozkaz nabyl platnosti dne 1. dubna 1972. Do Rudé hvězdy tak přešel Hraničář z útvaru VÚ č. 5343 České Budějovice s 80 členy.

Tak se na Rudou hvězdu v sezóně 1971/1972 po letech vrátil nejenom první tým, ale s ním i krajský přebor. Bohužel, v nejvyšší krajské soutěži se první celek RH udržel pouze tuto sezónu. V té následující 1972/1973 skončili pohraničníci na předposledním třináctém místě a sestoupili do I. A. třídy. Druhý celek hrál v okresním přeboru. Zde setrval až do sezóny 1975/1976, kdy skončil na prvním místě a postoupil do I. B. třídy.  V následující sezóně 1976/1977 skončil A tým Rudé hvězdy na posledním – dvanáctém sestupovém místě I. A. třídy, B celek skončil v I. B. třídě na třetím místě. Díky změnám ve struktuře fotbalových soutěží však tento rok z I. A. třídy nikdo nesestoupil. Zrušila se totiž II. celostátní liga. Místo ní se jako druhá nejvyšší soutěž ustanovily tři „národní“ ligy – česká, moravská a slovenská. I. A. třída se rozšířila ze dvanácti na čtrnáct účastníků.  

 2. SKP Č. Budějoivce          22       15       2          5       81 : 33  32

 3. ČSSZ Tábor                     22       12       5          5       65 : 37  29

 4. Fezko Strakonice           22       13       1          8       62 : 41  27

 5. ČSD Tábor                      21       12       1          8       69 : 59  25

 6. ČSSZ Písek                      21       11       2          8       62 : 50  24

 7. Jitex Týn n. V.                 22       11       2          9       53 : 64  24

 8. Kovosvit S. Ústí               22       10       3          9       56 : 36  23

 9. ČZ Strakonice                 22        6       3         13       38 : 62  15

10. Motor-Union Vodňany  22        5       3         14       41 : 83  13

11. Jitona Lišov                    22        6       1         15       49 : 115   13

12. SKP Č. Krumlov           22        0       0         22       24 : 117   0

Nebyl ještě sehrán opakovaný zápas ČSD Tábor – ČSSZ Písek, bez dalších informací.

Vysvětlivky: SKP – Spojený Komunální Podnik

 V sezóně 1953 hrálo mužstvo Rudé hvězdy České Budějovice okresní soutěž. Po polovině soutěže byla RH České Budějovice v tabulce na osmém místě s 10 body (za RH pouze Slavoj Vimperk 5bodů a Spartak Milevsko 1 bod). Výsledná tabulka po podzimní části nebyla zveřejněna – stejně tak nebyly zveřejňovány výsledky jednotlivých kol.

Výsledná tabulka krajského přeboru kopané 1954                                      

  1. DA Žižka Tábor               22       19       2           1       87 : 18 40

  2. Dynamo RČB Č. B.          22       16       2           4       87 : 24 34

  3. Spartak Strakonice           22       12       4           6       37 : 30 28

  4. RH České Budějovice    22       12       3           7       48 : 39 27

  5. Spartak Sezimovo Ústí     22         8       5           9       43 : 44 21

  6. Jiskra Strakonice               22         8       5           9       28 : 35 21

  7. Tátran Tábor                   22       10       0         12       49 : 55 20

  8. Spartak Vodňany             22         7       3         12       42 : 68 17

  9. Tatran Prachatice             22         7       2         13       47 : 65 16

10. Spartak ČB Igla                22         6       4         12       41 : 56 16

11. Lokomotiva Tábor            22         7       2         13       38 : 65 16

12. Tatran Větřní                   22         3       2         17       33 : 81   8

 

Výsledná tabulka krajského přeboru kopané 1955

  1. Spartak Písek                   22       17       1           4       82 : 24 35

  2. RH Č. Budějovice          22       13       5           4       59 : 36 31

  3. Jiskra Strakonice               22       13       3           6       48 : 30 29

  4. Spartak Vodňany             22       11       4           7       57 : 55 26

  5. Tatran Tábor                     22       11       3           8       64 : 49 25

  6. DA Č. Budějovice           22       10       2         10       60 : 49 22

  7. Spartak S. Ústí               22         9       3         10       41 : 48 21

  8. Tatran Prachatice             22         8       3         11       32 : 36 19

  9. DA Otava                         22         7       4         11       47 : 54 18

10. Spartak ČB Igla                22         8       2         12       50 : 59 18

11. Slavoj Kaplice                   22         4       3         15       33 : 93 11

12. Tatran Větřní                   22         4       1         17       25 : 65   9

 

Výsledná tabulka krajského přeboru I. A. třídy kopané 1956

  1. Dynamo Vodňany                   22           16           2               4           76 : 37   34

  2. Dukla Č. Budějovice               22           11           5               6           63 : 51   27

  3. Jiskra Strakonice                     22           11           3               8           58 : 45   25

  4. Tatran Tábor                            22           12           1               9           41 : 40   25

  5. Spartak S. Ústí                          22             9           5               8           59 : 43   23

  6. Tatran Zliv                                22             9           5               9           43 : 46   23

  7. Sokol Čtyři Dvory                     22            9           4               9           44 : 63   22

  8. RH České Budějovice                22             9           2             11           53 : 58   20

  9. Lokomotiva Tábor                   22             8           4             10           64 : 70   20

10. Dukla Písek                               22             7           4             11           26 : 44   18

11. Tatran Lišov                            22             7           0             15           49 : 62   14

12. Spartak Č. Budějovice             22             5           4             13           36 : 63   14

 

Výsledná tabulka krajské I. A. třídy sezóny 1957/1958:

  1. RH Č. Budějovice                     33           22           4               7           89 : 40   48

  2. Jiskra Strakonice                  33           19           8               6           89 : 47   46

  3. RH Volary                                33           21           4               8           88 : 46   46

  4. Spartak Písek                          33           18           8               7           78 : 53   44

  5. Dukla Č. Budějovice              33           14           6             13           89 : 74   34

  6. Lokomotiva ČB                       33           12           8             13           68 : 70   32

  7. Spartak Sezimovo Ústí          33           14           3             16           59 : 58   31

  8. Tatran Tábor                            33           13           5             15           70 : 76   31

  9. Tatran Zliv                                33             9           8             16           59 : 64   26

10. Spartak Milevsko                     33           11           4             18           71 : 97   26

11. Sokol Čtyři Dvory                       33             7           5             21       55 : 112   19

12. Lokomotiva Veselí                   33             5           3             25       48 : 125   13

 

Výsledná tabulka oblastní soutěže (divize) sezóny 1958/1959:

  1. Dynamo Č. Budějovice         26           21           3               2           75 : 12   45

  2. Lokomotiva Plzeň                  26           18           2               6           93 : 43   38

  3. Slavoj Č. Budějovice              26           15           4               7           67 : 45   34

  4. Dynamo Plzeň                        26           13           7               6           48 : 36   33

  5. Lokomotiva Beroun                 26           12           4             10           58 : 41   28

  6. RH Cheb                                   26           10           7               9           58 : 46   27

  7. Baník Sokolov                        26           12           3             11           58 : 53   27

  8. Lokomotiva Cheb                    26           10           7               9         44 : 57   27

  9. Spartak Strakonice                 26           11           4             11         61 : 58   26

10. Jiskra Klatovy                        26             9           5             12         43 : 55   23

11. Mariánské Lázně                     26             7           4             14           46 : 71   18

12. Slavoj Přeštice                        26             6           2             18           31 : 62   14

13. Jiskra Strakonice                     26             5           3             18           29 : 70   13

14. RH Č. Budějovice                      26             4           3             19           32 : 94   11

 

Výsledná tabulka krajské I. A. třídy sezóny 1959/1960:

  1. Dukla Písek                              26           17           6               3           76 : 30   40

  2. Spartak Milevsko                     26           14           4               8           73 : 53   32

  3. Dukla Týn n/V                          26           13           6               7           57 : 43   32

  4. RH Č. Budějovice                      26           12           7               7           62 : 41   31

  5. Spartak Písek                           26           12           7               7           51 : 42   31

  6. Dukla Tábor „B“                       26           13           4               9           57 : 33   30

  7. Igla Č. Budějovice                     26           11           5             10           46 : 55   27

  8. Dukla Č. Budějovice                  26           10           6             10           42 : 34   26

  9. Dynamo Č. B. „B“                     26           10           6             10           50 : 50   26

10.VS Tábor                                      26             9           4             13           57 : 70   22

11. Jiskra Strakonice                       26             7           7             12           36 : 49   21

12. Spartak Soběslav                     26             6           4             16           40 : 68   16

13. Tatran Lišov                                26             5           6             15           48 : 81   16

14. RH Volary „B“                            26             6           2             18           38 : 84   14

 

Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1960/1961:

  1. Dukla Tábor „B“                       26           15           8               3           70 : 36   38

  2. Dukla Písek                                26           17           2               7           64 : 35   36

  3. Spartak Strakonice                   26           14           6               6           79 : 47   34

  4. Dukla Č. Budějovice                  26           14           3               9           62 : 52   31

  5. Spartak Milevsko                     26           15           1             10           74 : 65   31

  6. Jiskra Humpolec                       26           13           4               9           57 : 52   30

  7. RH  Volary                                   26           13           2             11           57 : 43   28

  8. Spartak Písek                             26           11           4             11           57 : 53   26

  9. Spartak Pelhřimov                     26             8         10               8           41 : 43   26

10. Igla Č. Budějovice                       26           10           4             12           49 : 49   24

11. RH Č. Budějovice                            26           11           2             13           51 : 54   24

12. Dukla Týn n/Vltavou                   26             7           3             16           43 : 63   17

13. Dynamo Č. B. „B“                         26             7           0             19           37 : 89   14

14. Slavoj Pacov                               26             2           1             23           26 : 86     5

 

Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1961/1962:

  1. Dukla Tábor „B“                       26           17           5               4           92 : 32   39

  2. RH  Volary                                26           16           3               7           74 : 35   35

  3. Slavoj Č. Budějovice                  26           14           5               7           67 : 28   33

  4. Spartak Strakonice                    26           13           4               9           58 : 45   30

  5. Lokomotiva ČB                         26           12           6               8           48 : 45   30

  6. Jiskra Humpolec                       26           11           7               8           47 : 43   29

  7. Igla Č. Budějovice                     26           12           4             10           47 : 43   28

  8. Spartak Pelhřimov                     26           10           5             11           55 : 48   25

  9. RH Č. Budějovice                        26           10           5             11           48 : 58   25

10. Spartak Milevsko                      26           12           1             13           54 : 68   25

11. Dukla Č. Budějovice                   26           10           4             12           45 : 47   24

12. TJ Týn n/Vltavou                       26             7           3             16           33 : 57   17

13. Jiskra Strakonice                        26             6           3             17           37 : 69   15

14. Spartak Písek                           26             4           1             21           30 : 95     9

 

Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1962/1963:

  1. Dukla Písek                              26           23           2               1           82 : 30   48

  2. Spartak Strakonice                   26           12           6               8           68 : 52   30

  3. Igla Č. Budějovice                   26           12           3             11           64 : 58   27

  4. RH Č. Budějovice                     26           11           5             10           60 : 56   27

  5. Spartak Milevsko                     26           10           7               9           50 : 49   27

  6. Dukla Tábor II                          26           10           6             10           52 : 46   26

  7. RH Volary                                    26             9           8               9           48 : 44   26

  8. Loko Č. Budějovice                   26           10           6             10           52 : 54   26

  9. Spartak Soběslav                     26           10           4             12           60 : 69   24

10. Tatran Prachatice                   26             9           6             11           53 : 63   24

11. Jiskra Humpolec                     26           10           4             12           43 : 55   24

12. Dynamo ČB II                            26             8           7             11           43 : 50   23

13. Spartak Pelhřimov                     26             6           7             13           48 : 69   19

14. Dukla Č. Budějovice                  26             3           7             16           36 : 64   13

 

Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1963/1964:

  1. Loko Č. Budějovice                 26           20           2               4           72 : 25   42

  2. Jiskra Humpolec                     26           15           2               9           70 : 50   32

  3. Spartak Strakonice                 26           14           4               8           55 : 40   32

  4. RH Č. Budějovice                     26             9           9               8           48 : 42   27

  5. Tatran Prachatice                   26           11           5             10           51 : 46   27

  6. Dukla J. Hradec                       26           10           6             10           42 : 48   26

  7. Spartak Soběslav                   26           10         5             11         55 : 55   25

  8. Dukla Tábor B                        26             9           6             11         55 : 41   24

  9. Dukla Písek B                         26           10           4             12           47 : 52   24

10. RH Volary                                  26           11         2             13           46 : 57   24

11. Tatran Hluboká n/V               26             8           7             11           36 : 49   23

12. Igla Č. Budějovice                     26             8           7             11           39 : 56   23

13. Spartak Milevsko                    26             8           5             13           41 : 56   21

14. Dynamo ČB II                           26             5           4             17           24 : 64   14

 

Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1964/1965:

  1. Dukla Písek                            26           20           5               1           67 : 19   45

  2. Spartak Pelhřimov                   26           16           3               7           63 : 49   35

  3. Dukla Tábor B                        26           14           6               6           46 : 22   34

  4. Igla Č. Budějovice                  26           13           5               8           51 : 33   31

  5. Jiskra Humpolec                      26           14           3               9           58 : 55   31

  6. Spartak Milevsko                     26           13           4               9         43 : 30   30

  7. Spartak Strakonice                  26           10           6             10           49 : 48   26

  8. Dukla J. Hradec                      26             9           6             11           41 : 56   24

  9. RH Č. Budějovice                         26             7           9             13           49 : 43   23

10. KIN Č. Budějovice                     26             9           4             13           44 : 59   22

11. Tatran Hluboká n/V                 26             7           6             13           34 : 52   20

12. RH Volary                                  26             6         5             15           38 : 53   17

13. Tatran Prachatice                   26             5           5             16           28 : 62   15

14. Spartak Soběslav                   26             4         3             19         42 : 76   11

 

Výsledná tabulka krajského přeboru sezóny 1965/1966:

  1. Dukla Rožnov                        26           15           4               7           57 : 29   34

  2. Spartak Strakonice             26           15           4               7           74 : 55   34

  3. VS Tábor                               26           15           3               8           64 : 48   33

  4. Dukla Volary                         26           15           1             10           68 : 48   31

  5. Sezimovo Ústí                      26           14           2             10           49 : 43   30

  6. Jindřichův Hradec               26           13           2             11           51 : 47   28

  7. Vodňany                                 26           11           4             11           43 : 41   26

  8. Soběslav                                26           11           3             12           55 : 53   25

  9. Tatran Prachatice                 26           10           5             11           52 : 60   25

10. Dukla Písek „B“                     26             8           8             10           42 : 47   24

11. Milevsko                                26             9           5             12           52 : 58   23

12. Hluboká nad Vltavou            26             9           5           12           36 : 55   23

13. Dukla Prachatice                    26             7           4             15           30 : 50   18

14. KIN České Budějovice             26             4         2             20         27 : 66   10

 Pozn.: Až po 25. kole soutěže bylo mužstvo RH České Budějovice přejmenováno na Dukla Rožnov. 

 

Výsledná tabulka I. B třídy skupiny „A“ sezóny 1966/1967:

  1. Meteor ČB                                 22           18           2               2           91 : 27   38

  2. Loučovice                                   22           15           5               2           60 : 26   35

  3. Kaplice                                     22             9           5               8           44 : 29   23

  4. České Velenice                         22             9           4               9           46 : 41   22

  5. Igla ČB II                                     22           10           2             10           37 : 50   22

  6. Zliv                                              22           10           1             11           56 : 37   21

  7. Rudolfov                                   22             8         5               9           39 : 38   21

  8. Loko ČB II                                     22             7           7               8           43 : 43   21

  9. Ševětín                                       22             8           5               9           33 : 37   21

10. RH ČB                                         22             8           3             11           43 : 65   19

11. Pištín                                           22             6           3             13           30 : 52   15

12. Větřní                                           22             2           2           18           18 : 95     6

 

Výsledná tabulka okresního přeboru Českobudějovicka 1967/68

  1. Dukla Planá                                 26           20           2               4         110: 36  42

  2. Dukla ČB II                                   25           13           9               3           90 : 33   35

  3. Kamenný Újezd                           26           14           5               7           56 : 35   33

  4. Olešník                                         25           14           4               7           62 : 45   32

  5. Nové Hrady                                  26           12         8             6           63 : 52   32

  6. Hrdějovice                                   26           12         5             9         55 : 37   29

  7. Dobrá Voda                               26           11          6             9         50 : 56   28

  8. Sokol Planá                                  26           12           4             10         49 : 58   28

  9. KIN Č. Budějovice                        26           10          4           12         46 : 40   24

10. Trhové Sviny                                 26           10           3           13           53 : 65   23

11. Borovany                                       26             8           6         12           58 : 73   22

12. Včelná                                           26             6           1         19           45 : 94   13

13. Pištín                                             26             3         4         19           36 : 62   10

14. RH České Budějovice                   26             4        1           21         40 : 113   9

 

Výsledná tabulka Českobudějovicko – III. třída skupina „A“ 1968/69

  1. Srubec                                         18           14           2               2           71 : 21   30

  2. Dříteň                                           18           14           2               2           45 : 22   30

  3. Hodějovice                                 18             8           5               5           45 : 29   21

  4. Horní Stropnice                       18             7         3               8           26 : 32   17

  5. Strýčice                                       18             6         4             8           41 : 35   16

  6. RH Č. Budějovice                        18             5         4             9         34 : 41   14

  7. Jankov                                         18           5         4               9         32 : 46   14

  8. Hluboká       B                           18             5           3           10         29 : 44   13

  9. Bukovsko                                   18             4           4           9         26 : 35   12

10. Roudné                                       18             4           4         10         22 : 47   12

 

Výsledná tabulka Českobudějovicko – II. třída (okresní soutěž) 1969/70:

  1. Hodějovice                                 20           13           2               5           57 : 30   28

  2. Borovany                                     20           11           5               4           52 : 31   27

  3. RH Č. Budějovice                        20           11           3               6           55 : 32   25

  4. Strýčice                                       20             9         5               6           34 : 29   23

  5. Jankov                                         20             9         2             9           52 : 48   20

  6. D. Bukovsko                                20             9         2             9         46 : 43   20

  7. Horní Stropnice                         20             7           5               8         32 : 41   19

  8. Zliv B                                           20             7           3           10         31 : 39   17

  9. Římov                                         20             7           3         10         31 : 42   17

10. Ledenice                                      20             6           1         13         31 : 52   13

11. Roudné                                       20             5       1               14         30 : 64   11

 

Výsledná tabulka Českobudějovicko – II. třída (okresní soutěž) 1970/71:

  1. Škoda ČB „B“                             22           15           3               4           63 : 33   33

  2. RH Č. Budějovice                       22           14           4               4           74 : 29   32

  3. Drahotěšice                               22           14           4               4           60 : 36   32

  4. Horní Stropnice                         22           11           5               6           42 : 33   27

  5. Římov                                         22             9         4             9           37 : 42   22

  6. Ledenice                                   22             8         5             9         44 : 46   21

  7. D. Bukovsko                              22             9           3           10         47 : 50   21

  8. Lipí                                              22             7           4           11         43 : 64   18

  9. Jankov                                       22             7           3         12         42 : 51   17

10. Roudné                                      22             5           5         12         34 : 44   15

11. Strýčice                                       22             6       2               14         38 : 58   14          

12. Pištín                                          22             5           2         15         31 : 65   12

V této sezóně skončili fotbalisté Hraničáře České Budějovice na posledním 14. místě divize a sestoupili do krajského přeboru. V následující sezóně byl Hraničář České Budějovice přejmenován na RH České Budějovice.

 

Výsledná tabulka krajského přeboru 1971/72

  1. Prachatice                                   26           18           7               1         61: 20     43

  2. Strakonice                                   26           15           6               5           51 : 29   36

  3. Igla Č. Budějovice                      26           14           6               6           50 : 24   34

  4. Milevsko                                     26           12         4             10           42 : 36   28

  5. Sp. Písek                                       26           10         7             9           42 : 35   27

  6. Dukla Č. Budějovice                   26             8         11             7         27 : 32   27

  7. RH Volary                                   26             11        4           11         47 : 42   26

  8. RH Č. Budějovice                         26             9           7           10         42 : 42   25

  9. Humpolec                                    26             9          7         10         45 : 46   25

10. Vimperk                                        26           10           4             12         46 : 57   24

11. Třeboň                                         26             8           5           13         28 : 47   21

12. Lišov                                               26             6           6           14         46 : 66   18

13. Hluboká nad Vltavou                 26             5          6           15         22 : 51   16

14. Soběslav                                       26             5       4                 17         30 : 52   14

 

Výsledná tabulka okresního přeboru 1971/72

  1. Srubec                                           26           15           9             2      68: 37         39

  2. Planá                                             26           13           8             5      61 : 36       34

  3. Kamenný Újezd                            26           13           7               6    63 : 42       33

  4. RH Č. Budějovice                         26           14         4               8     62 : 40       32

  5. Nemanice                                   26           12         6               8     52 : 50       30

  6. Hrdějovice                                     26           10         7             9     43 : 47       27

  7. Olešník                                         26           11         4             11     64 : 52       26

  8. Borovany                                       26             8         10           8     51 : 57       26

  9. Škoda Č. Budějovice „B“               26             8          8         10     54 : 42       24

10. Včelná                                           26             8           8         10     46 : 53       24

11. Dobrá Voda                                   26             8           4           14     36: 59       22

12. Boršov                                             26             6           7           13     37: 62       19

13. Nové Hrady                                      26             5          6          15     33 : 61         16

14. Koh-i-noor ČB „B“                         26             3           8            15     32 : 52     14